130 let

Pérák, Cohen, Němcová a Helle

Česko

MICHAL HORÁČEK, textař Michel de Certeau: The Practice of Everyday Life (University of California Press) Jak může „obyčejný člověk“ získat autonomii vůči drtivým silám politiky a komerce, ale i kultury? Vytvářením a obranou významů, které věcem a jevům kolem sebe přisoudí. Říká ve své interdisciplinární (historie, sociologie, filosofie, literární kritika a kulturní antropologie) studii jeden z vynikajících myslitelů 20. století Michel de Certeau. Kdybych měl ze všech knih, s nimž jsem se setkal během svých antropologických studií, vybrat jedinou, byla by to tahle.

LIBUŠE BĚLUNKOVÁ, šéfredaktorka A2 kulturního týdeníku Helle Helle: Ženy bez mužů (Paseka) Helle Helle je rafinovaná lakonická vypravěčka s ukrývanou ironií. Humor se během čtení hromadí, sune k povrchu a vytryskne nepatřičně ve chvíli, kdy se děj blíží katastrofě. Přesné a úsporné dialogy jsou oddělovanými kvádry ticha; zábavná evokace osmdesátých let přechází ve výjimečně silný existenciální text.

JAN BURIAN, písničkář Leonard Cohen: Kniha toužení (Argo) Leonard Cohen je z těch básníků, kteří si svou poezii občas prozpěvují, natáčejí desky a tím matou trosky uměleckých kritiků. Ti pak neradi musejí uznat, že to je vlastně jedno, jestli takový text někdo zpívá nebo ho „jen“ čte, protože je to prostě krásné. A mně stačí zapíchnout někam prst a pustit se do čtení - jen tak namátkou do strany 30: „Občas se od stropu na tom svém odporném vlhkém vlákně spustí nějaký pavouk a útočí na můj těžce vydobytý nezájem.“ JAN NEJEDLÝ, literární publicista Emil Hakl: Let čarodějnice (Argo) Ačkoli se člověk nemusí ztotožňovat s Haklovým náhledem na svět, musí ocenit autorovo umění psát a pozorovat. Jeho přesné postřehy ze současnosti obstojí i bez výraznějšího příběhu. Příště by to mohl být klidně deník, co říkáte, Emile? JOSEF RAUVOLF, redaktor týdeníku Instinkt Miloslav Topinka: Hadí kámen (Host) Nestane se mi tak často, abych si při čtení esejů a podobně chytrých pojednání připadal jak malý kluk v cukrárně... Miloslav Topinka píše o Máchovi, Kabešovi, Rimbaudovi, Holanovi, Halasovi... Ani jeden z nich ve své tvorbě nešvindloval - zdánlivá samozřejmost, že. MIROSLAV BALAŠTÍK, šéfredaktor měsíčníku Host Jaroslava Janáčková: Božena Němcová. Příběhy - Situace - Obrazy (Academia) Výborně napsaná kniha, soubor studií, v nichž autorka odkrývá různá pozadí a okolnosti vzniku díla Boženy Němcové. Nejen v Babičce, ale zejména v menších pracích, korespondenci či nepříliš úspěšném pokusu o román nachází Jaroslava Janáčková souvislosti s kulturou období bachovského absolutismu, literární skupinou J. V. Friče a vazby na zahraniční autory té doby (G. Sandová, A. Stifter).

LADISLAV NAGY, překladatel Angela Carterová: Moudré děti (Argo) Moudré děti jsou autorčiným posledním románem - je to velká pocta Shakespearovi, shrnutí celého díla a zároveň nejlepší důkaz toho, proč Angela Carterová patří mezi klasiky moderní literatury.

JIŘÍ PADEVĚT, ředitel nakladatelství Academia Petr Stančík: Pérák (Druhé město) Důkladně oprášená a příjemně modernizovaná legenda o jediném českém supermanovi, který neváhal a postavil se na odpor nacistům. Jak se praví v reklamních prospektech, zábava, napětí i poučení. Nechci autorovi cokoliv podsouvat, ale třeba se dočkáme i Pérákových osudů po roce 1948.

ERIKA HNÍKOVÁ, filmová dokumentaristka Jane Austenová: Pýcha a předsudek (Academia) Až letos v květnu se mi poprvé dostal do rukou klasický román Jane Austenové. Milostný příběh a autorčin ironický humor mě nadchly. ANEŽKA CHARVÁTOVÁ, překladatelka Emil Hakl: Let čarodějnice (Argo) Knihu měsíce května už mám vybranou dávno, protože jsem se na ni dlouho těšila. Mám ráda Haklův humor, líbí se mi jeho práce s jazykem, jsou mi sympatické jeho postavy, vztahy mezi nimi, rozhovory, které spolu vedou. Hakla vždy čtu čistě pro radost, což se mi podaří málokdy. Ale překládat bych ho tedy nechtěla... MICHAL JAREŠ, literární historik Rjú Murakami: V polévce miso (Argo) Vypadá to na první pohled jako hodně podivný thriller ze současného Japonska - Kendžiho, dvacetiletého průvodce po nočním tokijském životě, osloví Američan jménem Frank, který chce využít na tři dny jeho služby. Frank je podivný, nesrozumitelný cizinec, který jako by vypadl z nějakého Lynchova filmu. Možná je to vrah... Každopádně se „ten druhý Murakami“, temný, syrový, brutální autor, konečně objevil i v češtině.

VIKTOR JANIŠ, překladatel Alison Bechdelová: Rodinný ústav (Argo) Memoárový tragikomiks o dívce, která vyrůstá v maloměstském pohřebním ústavu s tajemným, perfekcionistickým tatínkem a pomalu si začíná uvědomovat, že teplá bude nejspíš nejen ona, ale i on. Ale odhlédněme od literárního média i sexuální orientace: jde o mistrovský kousek o dvou lidech, kteří sice žijí ve stejném domě, ale přitom v úplně jiných světech.

TOMÁŠ DIMTER, překladatel Ilija Trojanow: Sběratel světů (Host) Knihou měsíce nebo spíš pololetí je určitě román Iliji Trojanowa. Strhující příběh o poručíkovi britské armády, který jako první Evropan v přestrojení vykonal pouť do Mekky, hovořil téměř třiceti jazyky a přeložil Příběhy tisíce a jedné noci do angličtiny. Autorův vytříbený styl málem kopíruje květnatost arabského světa. Skvělá kniha.

  • Vybrali jsme pro Vás