Dnes o prvním českém životopisu Nevilla Chamberlaina Kdyby se u nás konala nějaká anketa o tom, který cizinec v posledních sto letech nejvíce uškodil českému národu, pořadí na prvních dvou místech je jasné: Hitler a Stalin. Kdo by následoval? Možná Heydrich, možná Brežněv, možná ale také Neville Chamberlain. Zatímco ale pod životopisy německého a sovětského diktátora se prohýbají knihkupecké pulty, žádná česky psaná biografie britského premiéra, jenž podepsal mnichovskou dohodu, donedávna neexistovala. Nepřirozenou situaci napravil teprve v posledních měsících mladý historik a diplomat Jiří Ellinger.
Za cíl své rozsáhlé práce s podtitulem Od usmiřování k válce: britská zahraniční politika, 1937-1940 si Ellinger klade učinit Chamberlaina kontroverzní historickou postavou. Doposud byl podle něj český pohled na Chamberlaina naprosto nekontroverzní, všichni se shodli na tom, že šlo o „zbabělce, zrádce a hlupáka“. Zbabělce proto, že ustupoval tlaku Hitlera a Mussoliniho. Zrádce proto, že přinutil Československo přijmout potupný mnichovský diktát, který zničil spojeneckou demokratickou zemi. A konečně hlupák, protože nerozpoznal včas cíle Hitlerovy politiky a bláhovost politiky appeasementu, s níž bývá spojován.
Jako doklady těchto stereotypních českých hodnocení bývají často citovány některé Chamberlainovy výroky: „Je strašné, fanatické, neuvěřitelné, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporu ve vzdálené zemi mezi národy, o nichž nic nevíme.“ (27. září 1938) „Toto je podruhé v historii, kdy z Německa přišel do Downing Street čestný mír. Věřím, že je to mír pro naši dobu.“ (30. září 1938)
Jiří Ellinger toto jednoznačně negativní vnímání rozbíjí tím, že Nevilla Chamberlaina zasazuje do kontextu britské zahraniční i domácí politiky. Činí tak se záviděníhodnou suverenitou znalce ohromného množství pramenů a výborného vypravěče. Ukazuje nejen to, že za politikou, kterou reprezentoval Chamberlain, stály téměř celá politická elita a většina občanů, ale také to, že žádné její alternativy nebyly v dané době reálně proveditelné. V této souvislosti např. vyvrací dlouho tradovaný mýtus, že Hitler mohl být zastaven bez války, kdyby Britové a Francouzi odpověděli ráznou vojenskou akcí na německé obsazení demilitarizované zóny v Porýní v únoru 1936. Nemohl, protože nikomu tehdy taková reakce ani ve snu nepřišla na mysl jako možná. Dokonce ani Churchillovi, který patřil ke kritikům vládní politiky.
Ellingerova kniha je cenná pro každého analytika politického dění, minulého i soudobého. Ukazuje, jak snadno lze při hodnocení politiky propadnout iluzi pozdějšího vidění, posuzování izolovaných fenoménů bez kontextů nebo k přeceňování manévrovacích prostorů, které jednotliví hráči mají. Chamberlain hrál ve třicátých letech simultánku na mnoha šachovnicích, které však nebyly izolované, ale vzájemně se ovlivňovaly. My jsme si k zatracení muže, který si vedle kritiky za své chyby zaslouží nepochybně také určitý respekt, vybrali dění pouze na jedné šachovnici, která navíc pro něj ani nebyla prioritní.
Škoda že Jiří Ellinger ve své historické práci nepokračuje a jeho analýzy si dnes může číst jen pár úředníků ministerstva zahraničí.
K zatracení britského premiéra jsme si vybrali dění pouze na jedné šachovnici, která pro něj navíc ani nebyla prioritní
O autorovi| Petr Zídek, redaktor Orientace
