* LN V loňském roce vám klesl obrat o tři procenta, dá se říct, že jste z krize vyšli bez větších problémů?
Potravinářství se minulý rok ve velké míře nedotkl. Spotřebitelé ještě tolik necítili krizi jako v letošním roce. Z hlediska spotřebitelů je atmosféra letos horší než loni. Loňský rok nebyl nijak dramatický, ale nyní vidíme, že spotřebitelé jsou velmi opatrní, směřují k levnějším výrobkům a slevám. Podíl prodejů v akcích dramaticky vzrůstá, což není pro žádného dodavatele skvělá zpráva. Ale přesto jsme loni dosáhli zisku 20 milionů korun a čekáme, že na tom letos budeme ziskově dokonce o něco lépe než v loňském roce.
* LN Jaký je váš výhled na příští rok?
Nás potravináře čekají velké problémy. Protože se zvyšuje cena surovin, především naší hlavní potřeby - obilnin. Například cena ovsa se za rok zvýšila ze třech a půl tisíce na pět a půl tisíce korun za tunu, což bude mít dramatické dopady. Podobně i ceny pšenice půjdou ještě nahoru. A pak samozřejmě začnou boje s našimi obchodními partnery, kteří nebudou chtít, abychom zvyšovali ceny. Zároveň vláda už počítá s tím, že se zvýší DPH, ale to řetězce nepromítnou, protože nedovolí dodavatelům zvýšit cenu. Takže se nakonec vlastně mluví o nás, jestli se nám podaří zvýšit cenu, nebo ne. Čekáme, že se na začátku roku třeba s někým nedohodneme na cenách a nebudeme dodávat naše zboží. To asi bude docela běžný prvek, že spotřebitel nenajde ve svém obchodě to, na co je zvyklý, protože se nedohodneme.
* LN Zmínil jste ale, že rostou prodeje v akcích a spotřebitelé vyhledávají nižší ceny.
Ano. Tento rok bude lepší, ale je to dáno tím, že jsme získali nové výrobky, které dodáváme. A rovněž se nám podařilo posílit export, získali jsme nové země a nové partnery. Pravda ale je, že standardní výrobky, které máme v nabídce, se prodávají méně než dřív, zejména ty dražší. Je cítit, že spotřebitelé jsou opatrní.
* LN Jak se budou vaše ceny lišit od těch současných? Už jste s řetězci začali jednat?
Nyní uzavíráme kalkulace za předpokladu zvýšených cen, připravujeme nové ceny a ty vyhlásíme za několik týdnů. Pak o nich začneme jednat. Buď pochopí, že bude platit taková a taková cena, nebo u nás nebudou nakupovat. Už jsme ta tvrdá jednání několikrát zažili.
* LN Opět se otevírá debata o zákonu o významné tržní síle. Podle ministra Martina Kocourka by měl být zrušen, nebo nahrazen. Jak vnímáte tento zákon vy?
Podobný zákon je v řadě zemí. Není to česká specialita. Například ve Francii je ještě přísnější než u nás. Nejprve jsem byl dost skeptický, moc jsem nevěřil, že by stát dokázal stanovit nějaké lepší podmínky. Ale musím říct, že nám přinesl lepší cash-flow. Řetězce mají podle toho zákona platit za zboží dřív a některé to skutečně dělají.
* LN Některé řetězce tedy 30denní lhůtu splatnosti nedodržují?
Ano, některé tu lhůtu běžně nedodržují. Obecně jsem skeptický, že by zákon mohl firmě, jako je Emco, přinést něco víc než zlepšení cash-flow. Má to význam tehdy, když už nemáte co ztratit. Ale ve chvíli, kdy žijeme z obchodu s partnerem, tak s ním nemůžeme jít do boje přes zákony. Nemůžeme si dovolit soudně vymáhat to nebo ono.
* LN Přesto, pokud by nyní došlo k novelizaci tohoto zákona, máte nějaké návrhy, co by se v něm mělo objevit?
Myslím, že zákon obsahuje řadu věcí, které by při jejich používání zlepšily postavení dodavatelů proti řetězcům, ale nebude reálné je uvést do praxe. Protože řetězce vždy dokážou upravit své požadavky tak, aby vyhovovaly zákonu, a přitom tu pořád budou platby ze strany dodavatelů, které přímo nesouvisí s dodaným zbožím.
* LN Setkáváte se i dnes s požadavky obchodníků na placení poplatků za umístění do regálů či na reklamní letáky?
Ano. Běžně žádají poplatky za všechno možné, co si dokážete představit. Podle mě je to ale nakonec legitimní. Proč by to neměli od dodavatele chtít? Alespoň v Česku, kde je řada partnerů. Jakmile tu budou jen dva, jako třeba v Rakousku, tak musí stát samozřejmě hrát větší roli než dnes. Ale v současné situaci ať žádají, co chtějí. Je to na nás dodavatelích, jestli to přijmeme, nebo ne.
* LN Jak vysoké jsou řádově takové poplatky?
Záleží na tom, jak velký máte obchod. Jestliže se naše obchody v jednom řetězci pohybují na sto milionech, tak ty požadavky jsou celkem třeba jeden až dva miliony. Ale situace v některých zemích je ještě daleko horší než tady. Jsme velmi aktivní v exportu, tak to dobře vidíme. Poplatky v Polsku nebo Rusku jsou mnohem vyšší. Navíc nemáte vůbec jistotu, jak dlouho tam vydržíte. V Polsku jsme měli v Tescu velké prodeje, a na konci roku přišel nákupčí s tím, že od příštího roku musíme o 15 procent levněji. Tak jsme odešli. To samé je v Rusku, částky za umístění, zalistování a podobně se pohybují v milionech rublů.
* LN V západní Evropě se s tím nesetkáváte?
Je pravda, že tam to takhle nebývalo. Ale to souvisí i s tím, že tam už jsou karty rozdané. U nás je konkurence ještě trochu vyšší. Přišli sem velcí hráči ze západu, navíc tu byli místní. Na jedno místo tak je 10 zájemců a nákupčí přesně neví, co se bude prodávat a co ne. Tak se to prostě řeší tím, že kdo zaplatí, ten bude v nabídce.
* LN Překvapilo vás něco z požadavků řetězců?
Dneska už ani ne. Překvapovali nás od poloviny 90. let, kdy sem řetězce přišly. Dnes je to už jen otázka názvu těch požadavků. Ale to je jedno. Musí to být v kalkulacích a my jen řešíme, jestli to dokážeme v prodeji splatit za rok, nebo za dva. Do dvou let musí být tyhle investice splaceny v cenách výrobků. Je to jenom kalkulační otázka. A pokud je to na začátcích jednání, tak je nám to v podstatě jedno. Horší je, když už máme všechno dohodnuté a potom přijdou další požadavky, což se běžně děje. A pak přichází rozhodování, jestli to má ještě význam, nebo ne.
* LN Jsou v dnešní době mezi řetězci v tuzemsku ještě některé, které mají méně náročné požadavky?
Ne. Ti, co měli méně náročné požadavky, už skončili, Carrefour, Delvita, Plus. Teď jsou všichni stejně agresivní.
* LN Češi vyhledávají levnější zboží, děláte proto i privátní značky pro řetězce?
To, co sami vyrábíme a podporujeme marketingem, jsou výrobky, které jsou cenově mírně nadprůměrné, a chceme, aby měly odlišnou kvalitu od zbytku na trhu. Z tohoto pohledu se nesnažíme v Česku získat kontrakty na privátní značky řetězců. Máme tady pouze okrajově pár výrobků, které vyrábíme pro řetězce. Ale u exportu je situace diametrálně odlišná. Vybudovat značku ve vyspělých zemích je naprosto nereálné. Takže tam naopak vystupujeme jako výrobce privátních značek a bojujeme o ně.
* LN Na českém trhu máte polovinu trhu s müsli, i další tuzemští výrobci jsou zde silní. Čím to je, že se to nepodařilo velkým zahraničním hráčům, jako je třeba Nestlé?
Těžili jsme a těžíme dodnes z toho, že jsme tu byli hned na začátku. Začal jsem dovážet cereální výrobky jako jeden z prvních v roce 1991. Postupně jsme to přeměnili na Emco. A Nestlé vstoupilo na trh až v roce 1997, tedy v době, kdy jsme prodávali nejvíc všechny cereální výrobky. Nestlé má svoje portfolio výrobků a nemění ho podle situace v každé zemi. Jsou dominantní v kategorii dětských výrobků. Vedle toho müsli pro ně není nikde v Evropě tak důležité, a proto ani tady tolik neuspěli. Podobně také Kellogs buduje v celé Evropě jiné výrobky než müsli, teprve v poslední době si uvědomuje potenciál ovesných vloček a začal v západní Evropě budovat prodej svého müsli. Naším hlavním konkurentem jsou němečtí a čeští dodavatelé.
* LN Před rokem jste přišli s přejmenováním svých müsli na Mysli na zdraví. Jak se vám tento krok osvědčil?
Dobře. Podařilo se nám vymanit z obecného pojmu. Protože jsme původně měli slovo müsli, které mohl a také používal každý. A pak se stávalo, že řetězce nakreslily výrobek ve stejných barvách, měly tam stejné typy písma, nápis müsli, jen logo Emco bylo trochu jinak. Na první pohled ale výrobek vypadal stejně. Takže jsem šťastný, že se nám z toho podařilo vybruslit. Dokonce ve Venezuele, která je náš skoro nejlepší zákazník na světě, si firma Kellogs zablokovala u místního soudu slovo müsli jenom pro sebe, takže müsli je tam značka Kellogsu. A nyní je to jediná země na světě, kde kvůli tomu prodáváme pod názvem Mysli, abychom to obešli.
* LN Hrají ve vašem exportu hlavní roli privátní značky, nebo výrobky pod značkou Emco?
Je to Emco. Vyvážíme necelých deset let, nejprve do zemí kolem nás. Ale postupně i do zemí celého světa. Silná je pro nás například severní Afrika, kde se to dobře rozvíjí. Samozřejmě východní Evropa, v Rusku jsme kvůli tomu udělali dceřinou firmu, ale i Čína, Filipíny a další. V západní Evropě to bylo o něco složitější, ale poslední tři roky se nám tam daří získávat kontrakty na výrobu privátních značek. Máme nyní nový velký kontrakt se Švédskem a Dánskem. Loni jsme v exportu asi o pět procent klesli, protože nám kvůli krizi padly země, kde jsme byli silní, jako je Bosna, Rumunsko a pobaltské země. Ale letos to jde zase nahoru.
* LN Jak velká část vaší produkce směřuje za hranice?
Loni jsme měli obrat 840 milionů, z toho 120 milionů je export. Velká část jsou ale dovozové značky. Z toho vyplývá, že téměř polovina naší výroby půjde letos na export.
* LN Jaké země jsou pro vás zajímavé, kde vidíte potenciál?
Záleží na tom, jakého partnera potkáme. Když potkáme dobrého distributora, který trh v dané zemi ovládá, tak máme velký potenciál, že se dostaneme do všech řetězců. Na druhou stranu můžeme mít skvělého partnera, ale když je to v zemi, kde nikdo cereálie nejí, tak nám to taky nepomůže. Jezdíme na mezinárodní veletrhy, kde nás během pár dnů navštíví třeba 150 případných partnerů z různých zemí. Pak vyhodnocujeme, kdo pro nás může být zajímavý. Není to tak, že bychom aktivně hledali, kam bychom ještě mohli vstoupit. Ale je pravda, že jsou země jako Bělorusko, Ukrajina, Vietnam, kde si říkáme, že musíme přidat. Tam se chceme exportu věnovat víc.
* LN Bělorusko, Ukrajina - plánujete tam vyvážet přímo ze své dceřiné firmy v Rusku?
Ano. Existuje zde bezcelní prostor, takže je to efektivní a můžeme být konkurenceschopní. V polovině roku 2009 jsme tam začali vyrábět, situace ještě není uspokojivá, pořád jsme ve ztrátě. Prodáváme relativně málo, ale každý druhý měsíc se to zvyšuje a věřím, že to jde správným směrem.
* LN Plánujete výhledově zahájit výrobu i v dalších zemích?
Ne. Rusko je specifické. My Češi tam máme určitou výhodu oproti západním investorům, protože nás pořád berou jako své. Ale jinak to nikde po Evropě nemá význam, dopravní vzdálenosti nehrají takovou roli, aby se to vyplatilo.
* LN Druhou část vašeho podnikání představuje dovoz zahraničních značek potravin. Dovážíte značky Panzani, Bertolli, Wasa a další. Máte nějaké novinky? Jaké druhy výrobků nebo značky byste rádi získali pro distribuci v Česku?
Nově děláme čokolády Schogetten, Lorenz Snacks, nový je výrobce cukrovinek z Turecka. Jsme největší distributor mezinárodních značek v Česku. A jsme také členy mezinárodní organizace distributorů, se kterou spolupracuje řada významných výrobců. Tam se s nimi potkáváme a domlouváme, jestli bychom je nedistribuovali my. Význam to má ale jedině tehdy, když to jsou firmy, které do toho chtějí investovat. Takže nedokážu říct, s kým se potkáme za rok a co budeme dovážet. Ale obecně platí, že trh směřuje k tomu, že spotřebitelé zvažují víc, co jedí, tedy kvalitní, zdravé potraviny. Druhá věc je, že neděláme výrobky v chladicím segmentu, žádné maso, mléko, alkohol.
* LN A nechystáte se do tohoto segmentu?
Ne. Museli bychom investovat do systému logistiky a podobně. Několikrát jsme to zvažovali, ale nevyšlo nám, že by to bylo nutné.
* LN Co je pro vás důležitější? Dovoz zahraničních značek, nebo výrobky Emco?
To se nedá říct. Obrat je trochu větší u těch mezinárodních značek, ale oboje má pro nás velký půvab. Obě dvě divize mohou růst. Očekáváme, že Emco bude růst v zahraničí, a další silné mezinárodní značky mohou přicházet k nám.
* LN Jak hodnotíte pomoc státu při hledání nových příležitostí v zahraničí?
Jsou trhy, kde Czech trade spolupracoval dobře a pomohl nám, například v Číně nebo Nizozemsku. Jinak v našem systému není tak významný. Například si ale myslím, že není dobré, když je jedna linie Czech trade a druhá linie MPO, kdyby se to propojilo, tak by to bylo lepší. Pomohlo by také, kdyby nám dali nějaké rešerše ohledně potenciálních partnerů.
* LN Kolik kilogramů cereálií Češi ročně spotřebují?
Zhruba 1,5 kg na osobu ročně. Naproti tomu v Německu je to jednou tolik, čím jdeme severněji, ale i do Spojených států či Velké Británie, tak tam už je spotřeba až k šesti kilogramům. U nás bude spotřeba určitě růst dál.
* LN Chystáte v blízké době nějaké větší investice do rozšíření produkce?
V letošním roce jsme investovali do strojních linek a do ovesného mlýna. Začíná se rozbíhat projekt příštího roku, kde chceme postavit novou halu, nakoupit nové linky. Ta investice přesáhne asi 50 milionů. Ale chceme investovat zejména kvůli exportu. Získali jsme některé nové kontrakty a máme šance na další, v exportu očekáváme nárůsty v řádu desítek procent. Spoléhám tedy na export. Jako české firmy máme výhodu, že jsme na hrozně malém trhu. Proti nám útočí velké firmy, které už mají celý svět a vědí, co funguje. Ale když my dokážeme žít s takhle malým trhem, malými výrobními dávkami, tak jakmile dostaneme šanci na dvojči trojnásobné výrobní dávky, je to obrovská výhoda. Když vidím malou Českou republiku, kolem nás velké trhy, kde je velká spotřeba, tak je to všechno pro nás zajímavé a máme o to zájem. Export je pro značku Emco klíčový. Nemluvě o tom, že tam jsme pod velkým tlakem ohledně kvality, ale i přivádění nových výrobků. Ted řešíme něco speciálně pro Švédsko, a jakmile to dáme dohromady, tak to použijeme i tady. Takže zahraniční obchod je perspektiva pro každého českého výrobce.
***
Obchodníci běžně žádají od dodavatelů poplatky za všechno možné, co si dokážete představit. Podle mě je to ale nakonec legitimní. Proč by to neměli od dodavatele chtít?
V Česku připadá zhruba 1,5 kg cereálií na osobu ročně. Naproti tomu v Německu je to jednou tolik, čím jdeme severněji, tím spotřeba ještě roste.
VLOČKOVÝ KRÁL
Zdeněk Jahoda založil v roce 1991 firmu Emco. Nejprve dovážel do Česka zahraniční značky potravin a později zahájil i produkci vlastních výrobků. Emco nyní ovládá přes polovinu tuzemského trhu s müsli. Před rokem zahájila i výrobu v Rusku, ze kterého chce vyvážet například na Ukrajinu. Emco patří mezi největší dovozce potravin, do jeho portfolia patří například těstoviny Panzani.
