,,Měla by být určena přibližně stejná doba pro přípravu do školy. Jasně si vymezit během dne časový úsek, který slouží domácí přípravě. Myslím, že je velmi funkční, a že to bude podporovat zaměření dětské pozornosti,“ sdělila pro Lidovky.cz Jaroslava Stolařová, vedoucí detašovaného pracoviště a zástupkyně ředitele Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9.
ZÍDKOVÁ: Když je rodič učitelem. Zavření škol je příležitost |
Bylo by dobré vybrat si posloupnost těch předmětů nebo bloků učiva, které musí žáci zvládnout, poskládat a naplánovat si vždy rozvržení školních aktivit na den či dva dopředu. Podle Stolařové by dítěti mělo být uzpůsobeno i prostředí, ve kterém se učí. ,,Nemělo by se učit třeba v obýváku, kde je zapnutá televize, ale mělo by být u pracovního stolu, kde nebudou žádné rušivé vlivy,“doplnila.
Odborníci z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 se shodují na tom, že by žáci měli využít možnost naučit se látku skrze zážitky venku, neboť kontakt s přírodou zlepšuje pozornost a soustředění. Rovněž by se měli učit tandemově, ve dvojicích či trojicích a vedle aktivity na sociálních sítích navázat se svými vrstevníky i osobní vazby.
Individualita dítěte, jeho věk a chod domácnosti
Zásah ze strany dospělého se nedá zobecnit, záleží na individuálních možnostech dítěte a na jeho věku. ,,Pro děti v mladším školním věku a v prepubertálním věku (10-12 let) je vhodné se učit dopoledne, pro dítě pubertálního ( 13-15 let) a adolescentního věku (16-20 let) se ta doba od rána posouvá trochu dál,“ sdělila Jaroslava Stolařová. V době dospívání se totiž mění biorytmus v závislosti na změnách a vývoji mozku, a děti tak mají jiné spánkové potřeby.
Podle Stolařové dále není nezbytně nutné kopírovat školní rozvrh, důležité jsou pauzy mezi učením. Striktně by se nevěnovala 45 minutám učení a deseti minutám pauzy, každé dítě disponuje totiž jinou mírou pozornosti a vzdělávání se musí přizpůsobit i chodu domácnosti.
,,Pro dítě s nějakou závažnější poruchou pozornosti je nesmysl trvat na 45 minutách učení a deseti minutách pauzy, protože to nevydrží. Funkčnější by pro něj bylo, kdyby se učilo třeba dvacet minut, a pak bych tam zařadila nějakou pohybovou aktivitu, začlenila tam i pauzu pro jídlo a pití, a pak pokračovala dál. Ovšem jsou děti, které se dokážou soustavně soustředit i 40 minut, dodala.
