PRAHA Výborné vzdělání, konzervativní názory a nadprůměrné politické konexe. To jsou zřejmě právě ty přednosti, kvůli kterým papež vybral do čela pražské diecéze Dominika Duku. „Nebál bych se říci, že Dominik není na prvním místě v pastoraci. Široké srdce k lidem u něj nehraje až takovou roli. Při jeho výběru byl daleko důležitější fakt, že je vysoce vzdělaným člověkem -opravdovým odborníkem. A uvědomte si, že současný papež je také vědec,“ odhaduje motivaci Benedikta XVI. proděkan pražské teologické fakulty Vojtěch Eliáš.
Historik Jaroslav Šebek, který se dlouhodobě zabývá současným děním v církvi, souhlasí, že skvělé teologické vzdělání sehrálo roli. Připomíná ale, že důležité byly pro papeže i Dukovy konzervativní názory. „Ještě podstatnější vliv ale mělo očekávání, že právě za jeho úřadování dojde k řešení některých církevněpolitických témat. Tím myslím nedořešený spor se státem o církevní majetek, vlastnictví katedrály a uzavření smlouvy s Vatikánem,“ míní Šebek: „Do jednání se státem přinese daleko větší diplomatickou grácii. Na rozdíl od svého předchůdce a dalších biskupů, kteří se orientují hlavně na křesťanské demokraty, má blízko k ODS, což může být vnímáno jako nutná změna kurzu.“
Teolog Eliáš připouští, že Duka má k pravici blízko, je kamarád Václava Klause a v minulosti si velmi pochvaloval spolupráci s královéhradeckou ODS: „Je členem dominikánského řádu a vyznává jeho přísnost, co se týče zodpovědnosti za život -je to tvůj život a ty si za něj nes zodpovědnost. To je také zidealizovaný rys pravicové politiky.“ Podle Eliáše ale církev myslí v dlouhodobém horizontu a vazby na ODS v papežových úvahách roli nejspíš nehrály. I podle Eliáše ale může Duka oproti svému předchůdci ve vyjednávání s politiky uspět. „Největší zásluha Miloslava Vlka je, že českou lokální církev napojil do celosvětového života katolické církve. Byl předsedou evropských biskupských konferencí a dlouhou dobu ho v Itálii či ve Francii brali za uznávanější autoritu než doma. To byla jeho taktika, ale jejím nutným důsledkem je fakt, že mu třeba na vyjednávání nezbývaly síly,“ srovnává Vlkovy a Dukovy vyhlídky Eliáš.
Jak hodlá vést život církve v pražské arcidiecézi, Duka ještě neoznámil. Podle Eliáše bude nejspíš postupovat velmi podobně jako v královéhradeckém biskupství, kde se dal především do zavádění řádu a pořádku. Církev bude prý pod Dukou i nadále otevřená, ovšem jinak - spíše směrem k elitám. „Otevřenost ano, ale zřejmě ne úplně k té široké mase lidí. Půjde třeba o velkou otevřenost k vědcům a umělcům. Těch sice není moc, ale hrají ve společnosti klíčovou roli,“ odhaduje Eliáš.
Dukova přísnost a jasné vymezení mantinelů podle Eliáše fungují. Důkazem je fakt, že Hradec má v pražském kněžském semináři nejvíce kandidátů: „Někdy se ukazuje, že taková přísnost je pro lidi srozumitelnější a čitelnější než tvrdit, že jsem se všemi kamarád, což pak znamená, že nekamarádím s nikým.“
***
„Do jednání se státem přinese diplomatickou grácii. Na rozdíl od svého předchůdce a dalších biskupů, kteří se orientují hlavně na křesťanské demokraty, má blízko k ODS.“
