Kraj s nejchatrnějším napojením na dálniční síť a s nadprůměrnou nezaměstnaností se vyšvihl do popředí zájmu. Ale ne kvůli svým problémům: důvodem je odchod Mirka Topolánka z postu lídra ODS a jeho výměna za "zlínského" Petra Nečase.
Spíš než problémy regionu tak ze Zlínského kraje zní celostátní problémy. ČSSD nehodlá součást své "oranžové Moravy" jen tak pustit. Vyhrála tu předchozí sněmovní volby, vyhrála volby krajské, uspěli její senátní kandidáti.
Vyzkoušeli si totéž křeslo, teď jsou proti sobě
Pro sociální demokraty to bude zajímavé klání. V regionu, kde se střetávají rázovité kultury Hané, Slovácka a Valašska, totiž postavila svého místopředsedu Zdeňka Škromacha. Na jedné straně tedy muž postavou trošku připomínající sedláka, na druhé až diplomaticky uhlazený Nečas, oba navíc nejen se zkušeností z funkce ministra práce a sociálních věcí, ale i ze stranického místopředsednictví.
Pro ODS je Zlínský kraj jedním z těch, kde se udržela ve vedení hejtmanství, ale za nejvyšší cenu: koalici s ČSSD. Poslanecké volby jsou prvními, kde toto spojenectví mohou voliči oběma stranám spočítat. Průzkumy potvrzují pokles oběma. Agentura SC&C a STEM pro Českou televizi odhadla zisk sociálních demokratů na 24,5 procenta (v roce 2006 měli 33,28 procenta), ODS 18 procent (31,68 procenta), komunisté 12 procent (11,25 procenta), pro KDU-ČSL 11,5 procenta (13,02 procenta), páté místo zatím drží nová strana TOP 09 s 11 procenty a těsně za ní je s 10.5 procenta strana Věci veřejné.
Další zajímavé články Lidových novin |
Na Zlínsku dělají ODS a ČSSD to, co na celostátní úrovni téměř vylučují. Koalici mají i na radnici krajského města, a to pod taktovkou Ireny Ondrové (ODS). Stejně jako v kraji si i tam přibraly jako nejmenší stranu lidovce. Co se tedy bude při volbách na Zlínsku probírat? Zaměstnanost a rozvoj jako jinde.
Vyšlo najevo, že silničáři musejí kvůli protestům ekologů znovu odložit přípravu dálničního napojení Zlína po R49, další dálnice R55 vedoucí podél řeky Moravy dostala vážnou ránu – ekologové na ní v rovinaté části Bzenecké doubravy na rozhraní Jihomoravského a Zlínského kraje prosazují kvůli ochraně ptactva tunel za dvanáct miliard korun. "Škoda, že se nepodařilo postavit dálnici napříč Moravou, kterou naplánoval před válkou Baťa," stýskají si lidé ve Zlíně.
Nový kraj ještě není plnoprávný, cítí místní
Zlínský kraj je navíc pro politiky stále oříškem. Patří k těm, které vznikly nově. Některé instituce mu stále chybí, například spadá stále pod Krajský soud v Brně, i když ten ve Zlíně alespoň pro některé obory zřídil pobočku. A stejně je to s dalšími institucemi, například finančním ředitelstvím.
Na severu hornaté Beskydy s diskusemi o znovuotevření dolu Frenštát, který by měl právě pod Beskydy těžit uhlí, jsou aktuální otázkou pro zelené: ti se ale zatím v regionu příliš neprosadili. Přesto, nebo právě proto, sáhli do voleb po zaměstnanci Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Františku Šulganovi a bývalé populární krajské hygieničce Olze Gröschlové.
Rozlehlost kraje a množství malých obcí v něm ale nahrává i dalším kandidátům – TOP 09, přesněji hnutí Starostové a nezávislí, které pod hlavičkou Schwarzenbergovy strany na Zlínsku kandiduje. Starosta Suché Lozi Petr Gazdík opakovaně upozorňuje, že malé obce dostávají z daní na hlavu několikanásobně méně než velká města a žádá přiblížení. Ve své obci zaměstnává nezaměstnané, čímž jim mimo jiné znemožňuje práci načerno, což také neváhá médiím zdůrazňovat.
A pokud má někdo své jisté, pak jsou to lidovci. V kraji mají dobrou základnu. Konečně, ve Vsetíně stále milují svého senátora Čunka, v Uherském Hradišti měli lidovci nejvyšší zisk z velkých měst a Michaela Šojdrová je ve "své" Kroměříži také známá. Křesťanská strana má v jednom ze dvou nejvíce věřících regionů pevnou pozici.
Další předvolebního seriálu, tentokrát o Jihočeském kraji, čtěte v pátek 16. dubna v deníku
