ředitelka nakladatelství MU Kdo chtěl před léty studovat střední knihovnickou, musel z celé Moravy přijet do Brna. Tak jsem i já navečer přijížděla z Valašska na přijímací zkoušky. Vlak byl narvaný. Už jsem viděla světla velkého města, už jsme se přiblížili k věžím chrámu, ale na nádraží jsme zastavili až za nekonečně dlouho. První dojem velkoměsta ve mně umocnily světelné noviny na náměstí Svobody a osvětlení ulic ve tvaru neonových vln. Bydlela jsem potom na internátu. Času, kamarádů a přátel byla spousta; začínala Husa na provázku, fungoval filmový i vysokoškolský klub. Ve škole nás učili nezapomenutelní profesoři Španiel, Závodský a hlavně Věra Hofmanová, píšící knihy pod jménem Věra Podhorná, nyní Květa Legátová.
Brno si mě přitáhlo na další život. Potkala jsem a pracovala s mimořádnými lidmi. Poznala jsem, že se tu dají dělat věci, které by se jinde nepodařily. Když jsem před časem zase narvaným vlakem do Brna přijížděla, měla jsem rozečtenou knihu Želary. Velkým obloukem jsme vjížděli do města, o kterém dnes vím, že není velkoměsto, ale které mám ráda jako Brno.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
