Řada smluv totiž obsahuje takzvanou rozhodčí doložku. V praxi to znamená, že spor klienta s institucí neřeší běžný soud, ale právě rozhodce. O jeho nezávislosti se dá často pochybovat. Své o tom ví zemědělec Antonín Lunda. Chtěl u leasingové společnosti reklamovat kombajn, který se hned po pár dnech pokazil. Rozhodce ze seznamu, vedeného při české leasingové asociaci, se ale přiklonil na stranu leasingové společnosti. „Někteří rádoby rozhodci mají vazby na podnikatele a dost těžko lze předpokládat jejich nezávislost,“ říká soudce pražského vrchního soudu Ladislav Derka.
Proto Derka rozhodl, že rozhodcem má být jen fyzická osoba nebo rozhodčí soud, založený zákonem. „Někteří rádoby rozhodci si začali zakládat rozhodcovská s. r. o. a pravidla si mění, jak se jim zlíbí,“ říká Derka.
V polovině ledna mu dalo za pravdu také kolegium Nejvyššího soudu. Klienti, nespokojení s verdiktem rozhodce, teď mají velkou šanci najít zastání u soudu.
Pokračování na straně 2
Průlom. Soud se postavil za dlužníky
Dokončení ze strany 1
Kolegium Nejvyššího soudu totiž vyslovilo názor, že v kolizi se zákonem jsou doložky smluv, které při výběru rozhodců odkazují na „rozhodcovská s. r. o.“.
Podle názoru Nejvyššího soudu může být v rozhodčí doložce zmíněna jen právnická osoba, která je ustanovena zákonem. Takových je v Česku několik, pro běžné spory je použitelný v podstatě jen rozhodčí soud při Hospodářské a agrární komoře.
Vedle toho ale existují desítky rozhodčích společností, které zákonem nevznikly. „Existuje řada případů, kdy jsou občané velice nepříznivě postihováni tím, že rozhodčí doložka odkazuje na řízení, prováděné rozhodcem, kterého nelze mít za nepodjatého,“ říká soudce pražského vrchního soudu Ladislav Derka.
Právě k verdiktu jím vedeného senátu se přiklonil Nejvyšší soud, když byl požádán, aby sjednotil judikaturu. Vedle sebe totiž existovaly dva protichůdné názory soudu. Ten z vrchního soudu od soudce Derky a opačný od tříčlenného senátu Nejvyššího soudu (v kauze zemědělce Antonína Lundy, více čtěte na této straně).
Potíže tak může mít například Komerční banka nebo Home Credit, jejichž spory rozhodují rozhodci ze seznamu Společnosti pro rozhodčí řízení. Předsedou jejího představenstva je advokát Tomáš Sokol. Na dotaz LN nejdříve reagoval slovy, že Nejvyšší soud vyslovil jen právní názor, který není závazný, a proto se jím nemusí řídit. „Podnikatelský záměr naší společnosti to neovlivní. Na své praxi nic měnit nebudu,“ řekl Sokol. Později si nález bedlivě přečetl a našel kličku, které může využít: „Tady čtu - pokud jedna ze stran vybere rozhodce. Z našeho seznamu nevybírají strany, ale Společnost pro rozhodčí řízení. Takže se nás to netýká.“
Advokát Dušan Dvořák, který se na rozhodčí právo specializuje, ale míní, že názor Nejvyššího soudu podstatně ovlivní soudní praxi. „Klient může napadnout rozhodčí nález u soudu, dát návrh na jeho zrušení,“ říká Dvořák a dodává: „Soudy by v návaznosti na stanovisko Nejvyššího soudu měly takovéto rozhodčí nálezy rušit.“
