„Věděl jsem, že třístovka bude bolestivá. Ale nejsem teď ve stejné formě jako loni,“ povídal po závodě, jako by se omlouval. „Ale užil jsem si to,“ usmál se.
Atmosféra jej prý uchvátila. „Ta je tady vždycky úžasná, proto mě baví tady závodit. Taky proto jsem naléhal na trenéra, abych mohl do Ostravy. Mám dobrý pocit, když vidím, že diváci mě tu milují. Já je taky,“ roztáhl tvář do úsměvu. Je pohodář. Že se mu nepovedlo vytvořit nový světový rekord? Jen pokrčí rameny.
„To je v pořádku, jedeme dál. Tuhle sezonu jsme nenaplánovali na překonávání rekordů. Forma není jako loni. Kdyby byla, rekord by padl. Ale je to holt jinak. Ale je to zábava, ne?“ neztratil náladu.
S mítinkem Zlatá tretra prý počítá i pro příští rok.
„Jednoznačně, miluju to tady. A miluju závody na tomhle stadionu. Rád se sem vrátím,“ slíbil.
Na všem hledá pozitiva, i na počasí. „V Evropě máte trochu jinou atmosféru, a když je studený vzduch, hůř se mi dýchá. Přesto ta třístovka pro mě byla extrémní zábava. Déšť mi tolik nevadil, minulou sezonu jsem v Evropě utíkal v dešti často,“ přemítal.
Opět v sobě nezapřel showmana, posunky a grimasy dělal i při rozcvičování. A což teprve, když v úvodu mítinku dostal od Jaromíra Jágra hokejku! Oba se smáli a Bolt předvedl nápřah jako k obrovské ráně.
„Ale nelekejte se, nemám rád zimu a hlavně neumím bruslit!“ chechtal se o pár hodin později.
Hokejku prý ovšem bude střežit jako cennou relikvii.
„Určitě si ji někde doma vystavím, líbí se mi. Patří k suvenýrům, které dostávám, některé si chci nechat až do konce života. Tuhle hokejku určitě.“ Nasadil si kapucu a odklusal ze stadionu přes ulici do hotelu. Pořád pršelo.
