Radní Sloup má v Karlovarském kraji na starost školství. Proti jeho jmenování do funkce protestovali v kraji pedagogové, studenti i opozice. Sám Sloup ale svoji roli vidí spíše jako manažerskou a politickou.
Do obsahu školní výuky prý zasahovat nechce. Jak ale řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, i výuka například o 50. letech minulého století by neměla být jednostranná. Podle něj lidé, kteří v době nesvobody chtěli překročit hranici, byli narušitelé a porušovali tehdejší zákon.
Podle Sloupa by Němci chtěli opět "neprůchodnou" hranici"Podle poznatků, které mám z druhé strany, by (Němci) velmi přivítali, kdybychom ty hranice hlídali jako před rokem 1989. Bylo by tam méně zločinnosti v příhraničním území Německé spolkové republiky," uvedl také Sloup. Podle starosty příhraniční Aše Dalibora Blažka (nez.) je ale takové srovnání nepatřičné. "Je pravda, že Němci mají problém s dovozem drog z Česka, ale to se netýká naprosté většiny lidí. Pro nás jsou naopak důležité přeshraniční kontakty lidí a spolků. I pro děti je otevřená hranice dnes samozřejmost a ani si neumím představit, že to bylo někdy jinak," řekl starosta. |
Ve středu ho čeká schůzka s hejtmanem a s protestujícími učiteli. Odstoupil by ale jedině tehdy, pokud by se na tom shodli KSČM a ČSSD, kteří v kraji tvoří koalici. "Já mám ambice, pokud budu ve funkci. Pokud ve funkci nebudu, nemám ve školství v Karlovarském kraji žádné ambice," prohlásil radní.
Psát o tom může jen ten, kdo to prožil, míní komunista
Sloup se na úvod pořadu zapletl do odpovědi na otázku, co by děti měly vyzdvihnout, kdyby psaly práci na téma Útěky přes železnou oponu. "Není co vyzdvihnout. Je to doba dávno minulá a děcka by na to téma neměly psát práce. Psát o tom může, kdo to prožil," tvrdí Sloup.
Při výuce látky o procesech 50. let organizovaných KSČ by zřejmě zohlednil i komunistický výklad. "Pokud je to učiteli vykládáno jednostranně, není to dobrý přístup, řekl bez dalších podrobností.
Ve Sloupově angažmá nevidí KSČM problém
Mezi třemi stovkami obětí, které pohraničníci za období totality zastřelili, byli podle Sloupa zločinci. "Když někdo utíkal přes státní hranice a zastřelil pohraničníka, který mu v tom zabraňoval, šlo podle tehdejších zákonů o vraha," řekl Sloup. "Já jsem nikomu vědomě neublížil a nemám se za co stydět," řekl Sloup.
Zastání má i v nejvyšších patrech KSČM. Komunistický místopředseda Jiří Dolejš o Sloupově současném angažmá nepochybuje. "Nevidím v tom zásadní problém. Ani to, že bylo vytipováno zrovna školství, tak to ani není Achillova pata správy krajů. Na krajské školství chybějí peníze," míní Dolejš.
