Accelerate, první studiové nahrávky po dlouhých čtyřech letech.
Vroce 2007 byli R. E. M. uvedeni do rock’n’rollové síně slávy. Skupina, ze tří čtvrtin v tom samém obsazení jako při jejich prvním koncertu v odsvěceném kostele na Oconee Street v jejich rodných Athens, stála na hrázi věčnosti.
Kdyby jejich příběh tehdy končil, byl by to tak trochu happy end na poslední chvíli. R. E. M. se dostalo zaslouženého ocenění za dlouholetý přínos „veselé hudbě“, ale jejich akcie si tou dobou nestály dobře. Poslední studiové album Around the Sun, vydané na podzim 2004, se neprodávalo a odezva na něj nebyla valná. Jako by ti tři, blížící se k padesátce (kytarista Peter Buck ji v roce 2006 nechal za sebou), vyklízeli jednu pozici za druhou. Pro skupiny v jejich věku to není nic nenormálního, málokterá ale nese signum laudis a zároveň břímě jednoho z nejvýznamnějších zjevení světového rocku a popu uplynulých dvaceti let.
To album nebylo špatné, jen rychle sešlo z očí i myslí. A v kontextu posledních tří desek se zdálo, že energické a dynamické písně definitivně ustoupily usedlým a poněkud unaveným. Novinka Accelerate je ve světle dění kolem R. E. M. v posledních letech logickým krokem, známkou vyvinutého pudu sebezáchovy a zachovaných zdravých instinktů.
Ještě nám kolena nevrzaj
R. E. M. prodělali ve své historii několik krizových situací. V půli osmdesátých let poprvé, kdy se kapela při anglických sessions k albu Fables of the Reconstruction málem rozpadla. Podruhé, když v sedmadevadesátém odešel bubeník Bill Berry a napětí při nahrávání alba Up bylo značné. Situace před vydáním Accelerate asi nebyla tak bezprostředně kritická, přesto si R. E. M. uvědomovali, že se něco musí stát. Dvakrát se jim podařilo ze zapeklité situace vybřednout -a zadařilo se i potřetí. Jako by si chtěli dokázat, že jim - slovy jedné protektorátní písně -„ještě kolena nevrzaj“. Úvodní Living Well Is the Best Revenge je syrovým vyvrácením podezření z chronické únavy: takovéhle věci i v půlce osmdesátých let pouštěli na desky jen zřídkakdy. A ačkoli v druhé polovině alba poleví a vyberou si oddechový čas před razantním finišem Horse to the Water - I’m Gonna DJ (tu druhou hráli už před třemi lety při své poslední návštěvě v Praze), Accelerate znamená výrazné oživení v sále. Peter Buck, na posledních deskách v pozadí, táhne písničky dopředu a jednoduché a razantní bubnování Billa Rieflina, který s nimi poslední léta hraje stabilně na koncertech, jim jde také k duhu. Méně efektní, ale výraznou roli má baskytarista Mike Mills, ať už skrze své delikátní basové linky, nebo jako sparingpartner Michaela Stipea ve sborech (nejvýrazněji v druhé Man-Sized Wreath).
Velkolepě už asi ne
Accelerate hraje v diskografii R. E. M. podobnou úlohu jako album Lifes Rich Pageant před dvaadvaceti lety. Tehdy se také zdálo -byť pozice kapely byla podstatně odlišná - že tvůrčí potenciál se vyčerpává a síly ochabují, načež album podobná podezření vyvrátilo jako lichá. Není tu tolik písní, které aspirují na pamětihodné, jednoznačné hity typu Fall on Me nebo I Believe, ale R. E. M. dokázali, že ačkoli ze sebe velkolepá alba už asi nevydolují, nabídnout album veskrze solidní jim nečiní problém.
***
R. E. M. v létě v Praze
Trojice Michael Stipe, Peter Buck a Mike Mills představí svoji novou desku Accelerate také v Praze. Vystoupí v neděli 17. srpna na fotbalovém stadionu SK Slavia Praha. Vstupenky lze koupit v předprodeji za 795-1695 Kč.
HODNOCENÍ LN
* * *
