Ten ve střetnutí v jihlavském obvodu, kde byla rekordní účast 38 procent voličů, rozdrtil rozdíle 20 procentních bodů kandidátku ANO Janu Nagyovou, zejména za niž Babišovo hnutí vedlo intenzivní kampaň. ODS letošní senátní volby fakticky vyhrála se ziskem nejméně osmi mandátů z 27.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala označil výsledek za jednoznačný. Podle něj zvítězila demokracie a prohrál Babiš.
Celkově získaly strany vládní koalice 18 mandátů – ODS osm, KDU-ČSL pět a TOP 09 tři. ANO také má tři senátory. Zbývajících šest křesel mají nezávislí politici či kandidáti malých formací.
Vystrčil poděkoval voličům za to, že se nenechali zmást opoziční kampaní. „Jsem z toho dojatý, a to málokdy bývám dojatý,“ řekl Vystrčil. „Porazili jsme Andreje Babiše, jeho nekonečně mnoho peněz,“ podotkl. „Ještě jednou děkuji všem voličům za to, jakým způsobem se k těm volbám postavili,“ uvedl.
Jeho soupeřka označila za úspěch, že se dostala do druhého kola. „Pro mě je velký úspěch, obrovský úspěch – pro nás všechny – že jsme se dostali tak daleko, že jsme zvedli tolik lidí, uvidíme, kolik jich zvedneme ve druhém kole. Ať to dopadne, jak to dopadne, pro nás už to, kde jsme dneska, je malé velké vítězství,“ řekla už v pátek večer Nagyová.
Strany vládní pětikoalice měly jistotu, že si udrží většinu v Senátu, ať by dopadlo druhé kolo voleb jakkoli.
Volby skončily neúspěchem pro klub Starostů. Z šesti mandátů, které obhajoval, znovu získá křeslo jen Michael Canov (SLK) na Liberecku. Další finalistky Renata Chmelová (STAN) a Alena Dernerová (SD-SN) místo v Senátu neobhájily.
Starostové přesto zůstanou druhou nejsilnější senátní frakcí. I s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (navržen TOP 09) budou mít 20 členů. Budou si ale muset najít nového předsedu místo Petra Holečka (STAN), který neuspěl už v prvním kole stejně jako místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) a Václav Chaloupek (OPAT).
Opoziční hnutí SPD podle očekávání nadále nebude mít zastoupení v Senátu. Jeho jediná finalistka Eva Chromcová prohrála závěrečný duel s kandidátkou ANO Věrou Procházkovou. Sociální demokracii, která měla před 12 lety v Senátu nadpoloviční většinu, zůstane po letošních volbách jediný senátor, bohumínský Vícha.
Do Senátu se dostaly také mimo jiné zastánkyně „sexuálního obtěžování“ Daniela Kovářová či Jana Zwyrtek Hamplová, která se profilovala mezi odpůrci proticovidových opatření.
V úvodním kole senátních voleb, které se konalo před týdnem společně s obecními volbami, byli zvoleni tři kandidáti. Mandát obhájili díky zisku nadpoloviční většiny hlasů senátoři Jiří Růžička za TOP 09 v Praze 6 a Ladislav Václavec z ANO z Bruntálska. Nového senátora mají také už od minulého týdne na Orlickoústecku, a to Petra Fialu z KDU-ČSL.
Jednaosmdesátičlenný Senát se obměňuje každé dva roky z jedné třetiny. Oficiální podobu výsledky druhého kola voleb získají po pondělním projednání Státní volební komisí. Ve Sbírce zákonů budou vyhlášeny pravděpodobně v úterý 4. října. Od 5. do 14. října začne desetidenní lhůta, v níž se voliči či kandidující strany mohou obrátit s případnými stížnostmi na průběh a výsledky voleb na Nejvyšší správní soud.
V Senátu mezitím začne vyjednávání na základě povolebního rozložení sil a rozřazení do frakcí. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její představitele, šéfy výborů a komisí. Na dohodu mají kluby čas do prvního listopadového týdne, kdy by se obměněná horní komora mohla sejít k ustavující schůzi. Na ní letos zvolení senátoři složí slib a ujmou se tak naplno svého mandátu.
V předvolebním složení se senátoři naposledy sejdou ke schůzi ve středu 12. října. Členové horní komory, kteří o znovuzvolení neusilovali nebo nevyhráli, šestiletý mandát z voleb z roku 2016 skončí 15. října. Jednaosmdesátičlenná horní komora poté v případě potřeby bude moci zasedat i v dvoutřetinovém složení.
