PAŘÍŽ Ve Francii vyšla nová biografie o zesnulém králi módy Yvesu Saint Laurentovi. Autorka knihy, Marie-Dominique Lelievreová, si v ní nebere servítky: návrháře popisuje jako hysterika pronásledovaného neustálou úzkostí a depresemi, jenž utíkal do světa drog.
Úspěšnou módní ikonou se Saint Laurent podle novinářky Lelievreové stal díky důslednosti a jasnozřivosti svého životního i obchodního partnera Pierra Bergého. Bez něj by se prý značka YSL nikdy nestala velkou finanční říší.
Yves Saint Laurent zemřel jako jedenasedmdesátiletý v roce 2008 na rakovinu, do stadia totálního fyzického i psychického vyčerpání však podle knihy dospěl svou pracovní horečnatostí již před padesátkou. Dopomohlo k tomu i to, že se snažil přebít úzkosti z vlastní snahy být stále nejlepší amfetaminy, whisky nebo kokainem.
„Budoval mezi sebou a světem vysokou zeď, uzavíral se do své samoty. Ubližoval lidem, ale hlavně sobě. Měl tyranskou moc těch slabých, kteří manipulují okolím,“ sdělila Lelievreová v rozhovoru pro list Le Journal de Dimanche. „V nejhorších dobách dokonce házel po svých blízkých předměty -byl mistrem v házení popelníků.“ Nikoliv elegance, ale sex-appeal Z velkého egocentrika, jakým byl Saint Laurent v dětství, se stal hysterikem schopným jen převratných děl a těžce se potýkajícím se svou homosexualitou. Bylo mu už padesát let, když řekl svému otci: „Možná jsi chtěl opravdového kluka.“ Podle autorky uměl jen brát, ale nic nedával, což pocítili jeho spolupracovníci, kteří podléhali kultu jeho osobnosti a nepočítali hodiny přesčasů při návrhářské tvorbě.
Naopak vše ale uměl Saint Laurent věnovat své práci. „Byl to on, kdo vložil do módy nikoliv eleganci, ale sex-appeal. Nevynikal ve vymýšlení nových střihů či oblečení jako celku, uměl ovšem nápady dovádět k naprosté dokonalosti, jako když se slovo z hovorového jazyka dočká povýšení v akademickém slovníku,“ píše Lelievreová v životopisné knize.
Nově vyšlá biografie je označená jako neautorizovaná. Přestože autorka hovořila s pěti desítkami lidí, kteří módního tvůrce znali, tedy členy jeho rodiny, spolupracovníky, modelkami a modely, a dokonce i s lékaři a finančníky, nikdy se jí nepodařilo získat svědectví od člověka patrně nejpovolanějšího - samotného Bergého. Ten nejnovější biografii o Saint Laurentovi podle týdeníku Le Journal de Dimanche zkritizoval jako nepříliš seriózní.
