Veřejná premiéra rockového oratoria O světostroji nadchla před pár týdny vyprodané hlediště pražského divadla Broadway. Nás ale zajímalo jiné nadšení, to, které vedlo k nápadu něco takového vůbec uspořádat. Rockové oratorium je totiž výsledkem projektového vyučování pražského Gymnasia Jižní Město.
Divadelní představení odehrávající se na prknech školních tělocvičen nejsou až tak ojedinělá, podobně jako vánoční akademie či velikonoční slavnosti. To, které již podruhé uspořádali gymnazisté z Jižního Města, je ale zajímavé svou komplexností. Kromě představení a také loga, plakátů, lístků nebo programu je to například i časosběrný film o vzniku představení, DVD záznam a soundtrack.
Na normální výuku nerezignujeme!
Stačí na to tři projektové dny během listopadu a zkoušky po celý prosinec? Stačí – ovšem jen když k nim přidáte spoustu odpolední a víkendů, protože přípravy rockového oratoria se účastnilo více než sto studentů a vyučujících. Všichni dobrovolně a často nad rámec svých povinností a úvazků. Je tohle ještě vůbec vyučování?
„Studentský život je ve skutečnosti velmi individuální. Každý se musí všechno naučit sám za sebe. Právě projekty umožní práci v týmu a poznání jiných, neméně důležitých hodnot,“ tvrdí ředitel školy Miroslav Hřebecký. Soukromé šestileté gymnázium staví na projektovém vyučování výuku především od druhého do čtvrtého ročníku.
Projekty zde pořádají na úrovni tříd, ročníků a jednou za čas také jako celoškolský projekt. „Rozhodně nerezignujeme na normální výuku, takové obavy jsme museli a musíme některým rodičům neustále vyvracet,“ říká ředitel. „Stojíme si ale za tím, že studenty připravujeme především pro život, proto se je snažíme naučit to, co budou potřebovat. Není důvod, proč to nedělat atraktivně, tedy například právě jako projekt, který je nejen obohatí, ale také pobaví.“
První celoškolský projekt zde uspořádali před dvěma lety, kdy nacvičili studentský muzikál Ludvík. Ohlas byl značný. Díky němu a také díky zkušenostem, které načerpali, nebyla příprava oratoria krokem do neznáma. Poučení z minula přineslo i několik novinek. Tou první byl konkurz, který vše odstartoval. Skutečnost, že všichni účinkující, tedy zpěváci, muzikanti i tanečníci, byli vybráni konkurzem, zajistila hned dvě zásadní věci najednou: jistotu, že všichni pracují dobrovolně, a potvrzení, že jim o jejich úlohu jde.
Druhou změnou bylo, že s výjimkou jediné osoby – choreografa – zajistila škola veškeré profesní poradenství výhradně vlastními silami. „Zatímco u Ludvíka jsme požádali o pomoc odborníky z vysokých škol, kteří nás například učili, jak zacházet s audiovizuální technikou, abychom mohli pořídit filmový záznam, tentokrát už naši vyučující zvládli všechno sami,“ říká ředitel. Kdo nechtěl nebo nemohl v oratoriu přímo účinkovat, dostal příležitost v realizačním týmu. Koordinátoři jednotlivých profesí se pravidelně scházeli, konzultovali a domlouvali, celý tým řídila jedna koordinátorka, která měla k ruce několik asistentů. I to bylo další velké poučení z minula: hierarchie týmu včetně stanovení kompetencí a také zodpovědných osob.
Nejžádanější post: producent Škola vypsala celou řadu ateliérů potřebných k přípravě představení. Studenti se tak podíleli na přípravě kostýmů, kulis a scény, propagace, produkce, režie nebo dokumentace. A to je na celém projektu nejcennější. Zkušenost na vlastní kůži, která přináší poznání o nutnosti spolupráce, dodržování termínů, rychlé reakce, pružnosti a také stresu. Třeba když grafikové předělávali logo, protože během přípravy oratorium změnilo název.
O co měli studenti největší zájem? Pro všechny prý překvapivě o úlohy producentů, tedy těch, kdo musí na všechno sehnat peníze. Nejplnější se stal ateliér, kde se gymnazisté učili jak grantovat, psát projekty a hledat sponzory. Tam vznikl například nápad na tzv. sponzorské vstupné – prvních několik řad v hledišti bylo vyhrazeno těm, kteří sice nemají tolik na rozdávání, aby se stali sponzory, přesto ale chtějí projektu finančně přilepšit. Proti mírnému vstupnému 180 korun do dalších řad stály lístky do těch prvních stejně jako běžná vstupenka na muzikál, tedy 750 korun.
Poznat se lépe, a hlavně jinak „Úspěch celého projektu stojí na lidech, kteří jsou jeho iniciátory. Máme štěstí, že je na naší škole spousta kreativců, kteří tomu dali všechno, i když neskromně říkám, že je to také naše zásluha, protože právě takové učitele si vybíráme,“ pochvaluje si ředitel gymnázia.
Ostatně učitelé také nepřišli zkrátka a jejich nadšení a energie věnované oratoriu se jim vrátily v podobě daleko bližšího poznání studentů. Kantor, který třídu vídá na pravidelných hodinách, pozná studenty docela jinak než spoluhráč, který s nimi po odpolednách u sebe doma zkouší hudbu a ještě jim třeba uvaří oběd.
Byl školní prospěch omezujícím faktorem pro výběr účinkujících? Nebyl, a ukázalo se, že to je dobře. Učitelé tak měli možnost třeba zjistit, že student, který školu zvládá jen velmi průměrně, je ve skutečnosti dobrý tanečník, který svému koníčku věnuje veškerý volný čas. Prostě žádný lenoch, kterému by „stačilo jen více zabrat“, ale neskutečný dříč, potící se dlouhé hodiny v tanečním sále.
Fungovalo to ale i opačně, také studenti poznali lépe své profesory. A když si někoho vážíte, protože jste ho zažili jako neutuchajícího aktivátora, který si ví pokaždé se vším rady, začnete třeba i jinak nahlížet na obor, který vyučuje.
Gymnasium Jižní Město je škola s možná trochu netradičním vzdělávacím programem. Založen je tak, že k oborové specializaci a vyhraněnosti vede studenty až v posledních dvou ročnících. Do té doby se tu snaží o to, aby studenti získávali znalosti ze všech oborů rovnoměrně a měli co nejdéle všechny možnosti otevřené.
Podle toho, co si škola vetkla do svého vzdělávacího programu, „studium lze za úspěšné považovat tehdy, pokud se bude dařit neznechutit studentům většinu předmětů a zachovávat jejich přirozený zájem o nová poznání i v oborech mimo jejich hlavní zájem“.
Protože zdejší hodinová dotace u všech předmětů je maximální – jinými slovy, v téhle škole se učí ve všech ročnících naplno –, zbývá v tom maturitním více prostoru právě na specializaci studentů a přípravu k maturitním i přijímacím zkouškám. V posledním ročníku navíc přibývá předmět Profesní volba, který dále napomáhá při výběru školy a úvahách, co dál. Studenti se v jeho rámci učí i tak praktické věci, jako je chování při osobním pohovoru nebo vyjednávání o výši platu.
Ale zpět k oratoriu. Je jen špičkou ledovce ostatních projektů, jako jsou autorská čtení ve školní kotelně, národní dny, středověká korunovace nebo školní časopis. Společná práce a zážitky udržují loajalitu. A to může být inspirací pro všechny ostatní školy bez rozdílu, i když nemají ve svém týmu fyzikáře, který komponuje hudbu, a psycholožku, která píše texty.
***
Nechte všechno dělat studenty
Gymnasium Jižní Město doporučuje
Musíte mít ve sboru osobnosti a nadšence, o něž se můžete opřít. Celoškolní projekt nelze uskutečnit shora, z ředitelny. Musíte najít shodu a podporu drtivé většiny. Sestavte realizační tým, vyberte šéfa projektu, a než se pustíte do práce, sepište si přesně kompetence. Nastavte komunikační mechanismus, přenos zpráv, společný adresář a telefonní seznam, jedno místo na internetu, kde se budou hromadit hotové výstupy i pracovní verze materiálů tak, aby byly přístupné kdykoliv odkudkoliv.
Vyjasněte si s kolegy zásady pro uvolnění a omlouvání studentů, kteří budou na projektu participovat – není možné, aby někdo obětavě dělal mnoho dní na projektu nad rámec vyučování, a pak svou účast odnesl v hodině mimořádným přezkoušením pro „absenci“. Účast nabídněte dobrovolně, přesto buďte nároční a od účastníků vyžadujte profesionální nasazení. Nechte všechno dělat studenty, učitelé jim ale musí poskytovat maximální podporu a neustále být připraveni poradit a pomoct.
