"Chtěli jsme miminko, ale protože bylo manželovi přes čtyřicet, sociální pracovnice nám řekly, ať nepočítáme s malým dítětem. Že na něj nemáme vlastně nárok," popisuje Jaroslava.
Zákon z roku 1963 sice skutečně říká, že "mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl", nicméně manželé oponují současnou situací a tím, že zákon je již téměř padesát let starý. "Dnes mají ženy první dítě ve třiceti letech a u mužů se na věk nekouká. Nemyslím, že někdo zkoumal, zda Karel Gott zvládne v sedmdesáti péči o mimino," myslí si Jaroslava.
Na dítě čekali tři roky. Za tu dobu je ale nikdo na adopci a na to, co je čeká, nepřipravil. Důvod? Manžel Jaroslavy je cizinec. Nakonec manželé dostali čtyřleté děvče. Po několika měsících se rozhodli, že si podají ještě jednu žádost o osvojení.
"Bylo nám ale řečeno, ať na to rovnou zapomeneme. Že už jedno dítě máme, tak máme být rádi. Že mají přednost prvožadatelé," popisuje. O podobných pravidlech ale zákon nic neříká. Podle Sophie Dvořákové, která má na ministerstvu práce tuto agendu na starosti, by ale měli být všichni žadatelé posuzováni stejně, ať dítě již mají, nebo nikoliv.
Více si můžete přečíst v sobotním vydání deníku
