Předvolební průzkumy před volbami, jež se konají 2. prosince, totiž ukazují, že do Dumy se dostane pouze jedna strana: Jednotné Rusko. V čele její kandidátky stojí prezident Vladimir Putin.
Jednotné Rusko by podle nejnovějších průzkumů, které berou v úvahu ty Rusy, kteří říkají, že půjdou k volbám, volily přes dvě třetiny Rusů. Sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu těsně překonávají jen komunisté se 7,3 procenta, což jim při započítání statistické chyby rozhodně nedává jistotu, že v Dumě budou.
Zpravodaj ČTK v Moskvě ale cituje sociologa Alexeje Graždankina, podle něhož by komunisté, nacionalisté a Spravedlivé Rusko (druhá uměle založená „putinovská“ strana v Dumě) mohli ještě v závěru kampaně získat tři čtyři procenta hlasů od voličů, kteří se rozhodnou až na poslední chvíli. Všechny tyto strany však přes svoji oficiálně opoziční roli s Kremlem fakticky spolupracují a kritice Putina se úzkostlivě vyhýbají. Skutečné opoziční síly jako Jabloko nebo Svaz pravicových sil mají podporu jednoho až dvou procent voličů a jsou bez šance.
Nervozita a nejistota panující kolem odchodu všemocného Vladimira Putina z prezidentské funkce vede Kreml k mnoha podle všeho nadbytečným krokům.
OBSE nedostalo víza
K takovým patří omezení počtu víz pro pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rusko souhlasilo s vydáním víz pro 70 pozorovatelů, zatímco na minulých volbách jich byly čtyři stovky. „Pochopili jsme, že Rusko naše pozorovatele nechce,“ prohlásil mluvčí OBSE Urdur Gunnarsdottir. Podobně zbytečná jsou zřejmě omezení volební kampaně ve sdělovacích prostředcích, především pak bojkot televizních debat ze strany Putinova Jednotného Ruska.
Poté byly arogantně debaty přesunuty do pozdních nočních hodin, v mnoha regionech Ruska jsou vysílány v televizi mezi třetí a šestou hodinou ranní. Proč za této situace většina skutečné ruské opozice volby nebojkotuje? „Nechceme způsobit ještě větší apatii společnosti, která je pro Kreml výhodná,“ říká místopředseda Svazu pravicových sil Leonid Gozman.
