BRNO Míří za létem, ale do větší zimy. Skupina brněnských badatelů se chystá na druhou expediční sezonu na polární stanici Johanna Gregora Mendela v Antarktidě.
Na ostrově Jamese Rosse, kde stanici brněnská Masarykova univerzita vybudovala, stráví patnáctičlenná expedice asi dva měsíce polárního léta. Zpět by se geologové, botanici, klimatologové a ekologové měli vrátit počátkem března. „Budeme pokračovat v započatých výzkumných projektech, pozornost zaměříme na problematiku globálního oteplování či problematiku UV záření. Předmětem zkoumání budou i mechanismy přežití živých organismů v extrémních podmínkách,“ přiblížil vedoucí výpravy biolog Miloš Barták z Masarykovy univerzity Brno.
Kromě mechů a lišejníků se vědci chtějí detailněji zabývat také polárními řasami a sinicemi. Pracovníci z České geologické služby mají v plánu dokončit mapování rozlehlé odledněné oblasti na severu ostrova, ale i okolních ostrovů a části Antarktického poloostrova. Geologická mapa bude první svého druhu v této oblasti.
Dopady globálního oteplování na místní vegetaci mechů a lišejníků pomáhají vědcům simulovat malé skleníčky. Při první expedici letos v zimě na ostrově vybudovali čtyři. „Teď připravujeme instalaci dalších šesti v předpolí ledovce. Chceme si ověřit, zda proces primární kolonizace, kdy po odlednění do polární pouště nastupují ty nejjednodušší organismy, urychluje vyšší teplota,“ popsal Barták.
Společně se třetího ledna letadlem do Argentiny vydá čtrnáct vědců a jeden technik. Převažují geologové, zhruba polovina členů se zúčastnila již první expedice. Mezi těmi zbývajícími jsou lidé, kteří mají zkušenosti odjinud, i úplní nováčci. „Vloni s námi byla jedna žena, letos pojedou dvě,“ upřesnil Barták. Nejstaršímu členovi výpravy je 59, těm nejmladším těsně přes dvacet. Označovat se jako polárníci ale moc nechtějí. „Slovo polárník je nesmyslné, pak by musel existovat i subtropičník či mírnopásník, a to není profese. Jde o tým tvořený vědeckými pracovníky a techniky,“ zdůrazňuje duchovní otec polární stanice Pavel Prošek. Ten byl vedoucí první výpravy, nyní se ale do Antarktidy nepodívá kvůli problémům s páteří.
Hromadný nákup potravin, z nichž si potom účastníci sami vaří, je na programu v jižní Americe. „Ví se, co na stanici už je a co je potřeba dokoupit. Vloni jsme měli naprosto vše kromě kmínu, který nám citelně chyběl při pečení chleba,“ podotkl Prošek. Každý z členů si může přibrat i to, co má rád, ať už čokoládu nebo pár lahví vína. „Prohibice nikdy v polárních oblastech neplatila. Nepije se permanentně, ale bývá zvykem pohostit návštěvy z jiných expedic či třeba slavit narozeniny se vším všudy včetně dárků,“ popsal Prošek.
Jeden z největších problémů se spojením tentokrát pomohou polárníkům vyřešit kolegové z pražského ČVUT. Nevyhovující satelitní telefon, který ne vždy fungoval a umožňoval jen omezené kontakty, nahradí modem pro satelitní internetové spojení. Ten navíc umožní přenos dat i v době, kdy je stanice neobývaná.
Polární stanice má vydržet tři desetiletí Stanici J. G. Mendela vybudovala Masarykova univerzita Brno v letech 2000 až 2005 za šedesát milionů korun. Pouze v době antarktického léta je určena k pobytu až 22 vědců. Její životnost má být zhruba 30 let.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
