Rektor Zima byl hospitalizován s dýchacími potížemi. Není jasné, zda jde o covid |
„Vědecká rada PřF UK se neztotožňuje s obsahem opakovaných veřejných vystoupení rektora UK ve věci pandemie onemocnění covid-19, ve kterých se hlásí k některým překonaným přístupům, a může tak přispívat k matení veřejnosti a oslabování stanovisek oborově kompetentních členů vědecké komunity,“ píše se na webu fakulty. Rada jako příklad chybného chování udává „podporu v praxi vyvrácené teorie promořování a nekonzistentní vyjadřování k závažnosti onemocnění a významu ochranných prostředků“.
Na dopis části lékařů Karlovy univerzity reagují odpůrci. Stát veřejné školy nezřídil k politické činnosti, volají |
Server Lidovky.cz oslovil členy rady s prosbou o komentář. Její šéf a děkan Přírodovědecké fakulty Jiří Zima (s rektorem jde pouze o shodu jmen) uvedl, že rada je složená mimo jiné z expertů, kteří se odborně zabývají výzkumem a situací kolem covidu. „Proto se jednalo především o odbornou debatu, kde nakonec převážil názor sdělený v prohlášení VR PřF. Pan rektor byl se stanoviskem vědecké rady fakulty seznámen,“ dodal děkan Zima.
To naznačuje, že rozhodnutí nebylo jednomyslné. V pondělí 8. února bude podle děkana na fakultě další z debat o covidu, na kterou pozvou i rektora Zimu. Ten v textové zprávě serveru Lidovky.cz napsal, že pozvání rád přijme. Další podrobnosti nepřidal, ale slíbil vyjádření v dalších dnech.
Po covidu vládne mezi lidmi úzkost. Strach z otevírání hranic by společnost mohl škodit, shodují se rektoři |
Není to poprvé, co rektor Zima čelí kritice za postoje ke covidu. Začátkem ledna ho na svém názorovém blogu vesměs za to samé kritizoval profesor imunologie Václav Hořejší, pro něhož je Univerzita Karlova alma mater a na Přírodovědecké fakultě od roku 1987 přednáší. „Pan rektor se opakovaně hlásil ke strategii ‚přomořování‘, resp. ‚přirozené imunizaci‘ té ‚nerizikové‘ většiny populace. V jednom z rozhovorů dokonce termín promořování použil několikrát,“ řekl k tomu pro Lidovky.cz Hořejší.
Podle něj Zima dokonce kritizoval policejní zásah proti tajné silvestrovské párty s asi 200 účastníky. Rektor prý vyslovil názor, že je správně, když se mladí takhle „přirozeně setkávají s antigeny a vytvářejí si protilátky“. Jak upozorňuje Hořejší, strategie promořování nerizikových skupin je například v článku britských vědců otisknutém v říjnu 2020 v nejprestižnějším vědeckém časopisu se zaměřením na lékařství The Lancet popisována jako „nebezpečný klam nepodložený vědeckými důkazy“.
Máme poslední možnost zatáhnout za záchrannou brzdu, píše ve výzvě rektor Univerzity Karlovy Zima |
Autoři ve zmíněném textu dále říkají, že „taková strategie by neukončila pandemii covidu-19, ale vyústila by ve vracející se epidemie, jako tomu bylo v případě mnohých jiných infekčních chorob před vytvořením očkování“ a také, že „empirické důkazy z mnoha zemí ukazují, že není možné omezit nekontrolovaná ohniska na konkrétní části společnosti. Takový přístup rovněž riskuje další prohloubení sociálně-ekonomických nerovností způsobených pandemií“. Hořejší uvádí jako příklad, který ukazuje nefunkčnost tohoto postupu, severské Švédsko.
Rektor Zima se vyjadřuje k otázkám pandemie již od jara, přičemž se řadil spíše k odpůrcům tvrdých celoplošných restrikcí a nepřiměřené paniky. „Mám velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, naši zemi a celou společnost. Hrozí způsobit obrovskou vlnu nezaměstnanosti, sociálního zmaru a existenčních problémů pro statisíce lidí,“ napsal například na svém facebookovém profilu v dubnu.
Uvolnění na vysokých školách umožnilo studentům hlavně práci v laboratoři. Univerzity počítají s distanční výukou |
Kritizoval také neprané látkové roušky, jejichž nošení se stává kontraproduktivním kvůli hromadění neodstraněných virů či například v létě poukazoval na zbytečnost nosit roušky ve venkovním prostředí. Naopak zastával se studentů a žádal, aby byl umožněn návrat do škol alespoň na praktické hodiny - například pro mediky v laboratořích, kde jich i za normální situace nebývá mnoho - jelikož tyto dovednosti se nedají distančně nahradit. K rozhodnutí umožnit toto posléze ze strany vlády opravdu došlo.
Covid rozdělil akademickou obec UK do dvou táborů již na jaře, kdy vznikla „Výzva jedenácti“, kterou podepsal mimo jiné právě i rektor UK a lékař Tomáš Zima. Ta volala po rychlém návratu do života, naproti tomu osm autorů „protiprohlášení“ v čele s děkanem 1. lékařské fakulty UK Aleksim Šedem před ním následně varovalo.
