Dvě století zanechala na uhelných krajích jasný otisk. Charakterizují ho ohromné průmyslové areály a fabriky, budovaly se tam, kde byl zdroj energie. Éra uhlí končí, třem krajům zbývá republikově nadprůměrná závislost na několika velkých zaměstnavatelích a před nimi úkol, aby urychleně přešly na cestu do budoucnosti. Všechny tři – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský – se shodují: velké podniky jsou součástí problému, musejí však být i součástí řešení, jestli se má změna povést.
Uhelné kraje vyhlížejí 90 miliard. Peníze od EU mají přispět k zahlazení jizev po těžbě |
„Musíme chystat projekty i s velkými firmami, jako jsou například ČEZ, teplárny. Jsou jedny z mála, které budou schopny podílet se na změně energetiky. Opravdu razantní změny bez velkých firem neuskutečníme,“ řekl serveru Lidovky.cz Martin Klika (ČSSD), první náměstek hejtmana Ústeckého kraje. Stejně hovoří i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO): „Bez aktivního zapojení velkých firem nebudou mít krajské vlády šanci zásadně pohnout s transformací uhelných regionů.“
A v tom je háček. Na proměnu v moderní místa poslouží uhelným krajům evropský Fond pro spravedlivou transformaci (FST), kde bude až k 90 miliardám korun. Evropská komise (EK) do podmínek vetkla, že dotace mají jít malým a středním podnikům – pomůže to zdravější hospodářské struktuře. Jenže třetina peněz z FST se musí zazávazkovat do konce roku 2023. To je příliš brzy na to, aby se z krajů, kde dominují velké podniky, stala oáza drobnějších startupů.
Česká republika se proto snaží vyjednat u EK výjimku, aby peníze mohly dotéct i k velkým firmám v transformačně postižených regionech. Ve veřejném prostoru to sklízí kritiku – zejména proto, že v Ústeckém kraji spadá do množiny Lovochemie z holdingu Agrofert, jehož obmyšleným je premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho vazby na holding zkoumá unijní audit – s rýsujícím se výsledkem, že se neodstřihl dost, když dal firmy do svěřenských fondů, pročež nemají na subvence nárok. Premiérův příběh komplikuje situaci ve chvíli, kdy se trojice krajů musí přepnout do nové éry a potřebuje vědět, za jakých podmínek.
Co chceme, kam jdeme
Podmínkou pro to, aby mohlo začít čerpání z FST, je příprava takzvaných plánů spravedlivé územní transformace za každý kraj – pomáhají s nimi resorty pro místní rozvoj a životního prostředí, hlavní zodpovědnost však leží na hejtmanstvích. Tam musejí říci, v čem vidí svoji budoucnost, jak toho dosáhnou a s jakými územními partnery. Ze soupisky projektových fichí, což je základní představení investiční akce, plyne, že nejpřipravenější jsou právě velké podniky. Je to logické – mají výzkumná zázemí, peníze na spoluúčast i zájem o přechod na moderní energetiku, protože chtějí dál fungovat. Pro kraje je to zase důležité, protože případný pád velkého zaměstnavatele by výrazně pocítily na sociálních nákladech.
„Rozhodně je důležité podpořit malé a střední podniky, které v procesu transformace hrají důležitou roli především jako stabilizační prvek ekonomického prostředí. Na druhou stranu platí, že FST je zaměřen na transformaci regionu. A tak zásadní, jako je ta, před níž stojí Karlovarský kraj, by bez účasti velkých podniků a jejich strategických projektů byla velmi složitá,“ sdělil serveru Lidovky.cz Petr Kubis (ANO), hejtman Karlovarského kraje.
Finální rozhodnutí o útlumu uhlí nepadlo. Datum doporučí komise vládě v listopadu, uvedl Havlíček |
Kraje počítají s tím, že dotace musejí rozhojnit počty menších podniků a živnostníků, ve fichích jsou i takové projekty, ale v tuto chvíli není struktura menšího byznysu dost robustní na to, aby zrychlený dotační kvapík udýchala. Kupříkladu v Moravskoslezském kraji mají už tři roky inovační centrum, jež podporuje vznik startupů a jejich absorpční kapacitu mají zdroje FST zvětšovat. Velká pozornost se zaměřuje taky na rekvalifikace, ideálně tak, aby se havířské know-how využilo v prostředí čisté energie, tudíž ve stejném sektoru.
Jedním z ústředních témat transformace je hledání nových energetických zdrojů nejen kvůli čistšímu životnímu prostředí, ale taky proto, aby firmy dosud závislé na použití uhlí mohly dál fungovat. To je třeba betonářství, metalurgie, teplárenství. Všechny tři kraje chtějí rozjet výzkum vodíku coby zdroje energie, na severu Čech skýtá naději i těžba lithia do baterií, pro mnoho provozů bude důležitá dostatečně robustní zásoba elektřiny. Z toho důvodu se počítá mimo jiné i se stavbou solárních elektráren.
PŘÍKLADY PROJEKTŮ, KTERÉ MAJÍ ZMĚNIT TVÁŘ HAVÍŘSKÝCH KRAJŮÚstecký kraj ■ kraj zbuduje Multifunkční komplex Triangl, chytrý průmyslový park, kde se bude bádat, šířit osvěta i domlouvat byznys nebo práce ■ ČEZ se tu chce pustit do výroby vodíku a náhrady nafty ve spalovacích motorech ■ státní podnik Palivový kombinát Ústí bude pracovat na využití důlních vod coby strategické zásobárny pro časy sucha ■ přechod na hybridní energetiku v Lovochemii (dnes pálí uhlí) Moravskoslezský kraj ■ Moravskoslezské energetické centrum (MIC, příspěvková organizace zřízená krajem) bude vyhledávat vhodný důl po těžbě černého uhlí, kde by se začala vyrábět čistá energie, například z důlní páry ■ Centrum energetických a enviromentálních technologií při Vysoké škole báňské podpoří rozvoj moderní energetiky, včetně využití vodíku jako pohonu i úložiště energií či cirkulární ekonomiku (oběhovou, například energetické využití odpadu) ■ MIC se stane správcem finančních nástrojů pro malé inovační podniky; buď jim poskytne rizikový úvěr, či investičně přímo vstoupí Karlovarský kraj ■ zatím dává projekty dohromady, zvlášť zjišťuje kapacity svých malých a středních podniků; v soupisu má zatím jen vznik Transformační agentury, technického a podpůrného zázemí pro dílčí projekty |
