Zlato v naší kultuře symbolizuje moc. Odhaduje se, že lidstvo za dobu své existence vytěžilo asi 80 000 tun zlata. Současné zásoby tohoto kovu nejsou o mnoho menší, asi 75 000 tun.
Ekologové by mohli jásat, taková recyklace je u jiných surovin nemyslitelná. V Čechách je zlato přimíšeno v hydrotermálních křemenných žilách, druhotně se dostalo i do náplavů řek.
Zlatá hora již svým jménem naznačuje naleziště zlata. V terénu najdeme větší počet pozůstatků po jamách a šachticích. Místa, kde se kutalo, jsou soustředěna do několika skupin. Podle nálezů žilného křemene lze předpokládat, že se zde zlato vyskytovalo v křemenných, nepříliš mocných žilách. Kdy se zde dolovalo, není známo, patrně to bylo někdy ve středověku. Podobně nelze určit ani hloubku někdejších důlních děl.
V lese se zachovaly kruhové sníženiny, pravděpodobně ústí šachtic. Často u nich bývá obval z vytěžené hlušiny. Jakou mocnost měla zlatonosná žíla, ani kolik obsahovala zlata, nevíme. Snad nejznámější nález zlata (přesněji šlo o přirozenou slitinu zlata a stříbra – elektrum) pochází z Křepic u Vodňan, které jsou odtud vzdálené jen asi 13 kilometrů. Plechy měřily až 10x5 cm, celková váha přitom přesahovala kilogram. Zlato se těžilo i v nedalekých Píseckých horách. Tamní doly byly prozkoumány archeology, takže o nich máme dostatek informací.
Na tabulích naučné stezky najdou návštěvníci zároveň příběh permoníků a ducha Zlaté hory, pohádku se silným ekologickým a morálním podtextem.
Text a foto z knihy Karel Drábek: Naučné stezky a trasy II. Jihočeský kraj, vydalo nakladatelství Dokořán 2007. www.dokoran.cz
