KYJEV/PRAHA Na Ukrajině se letos poprvé oficiálně oslavuje založení Ukrajinské povstalecké armády (UPA), přestože to jsou už pětašedesáté „narozeniny“. Výnos o oslavách i poskytnutí humanitární pomoci veteránům UPA podepsal 12. října prezident Viktor Juščenko. To byl také jeden z důvodů, proč měla včera ukrajinská policie pohotovost. Policisté obklíčili centrum Kyjeva, kde se shromáždili komunisté a členové Progresivní socialistické strany, aby uctili památku obětí fašismu. Starší lidé prezidenta Juščenka za páteční výnos ostře kritizovali a nad hlavami drželi hesla: „Pryč z Ukrajiny natovsko-banderovská junto“ či „Sláva sovětskému národu, vítězi nad fašismem“. Řečníci požadovali zastavení rehabilitace „neofašistů a banderovců“.
Ve stejnou dobu se na nedalekém Sofijském náměstí sešlo asi 5000 stoupenců hnutí „Svoboda“, Kongresu ukrajinských nacionalistů a organizace UNA-UNSO vyzbrojených státními vlajkami Ukrajiny. Ti si vzali prezidentský výnos naopak k srdci a vzpomínali i na Stěpana Banderu, slavného vůdce ukrajinských ozbrojených oddílů, které podle části historiků bojovaly za 2. světové války jak proti nacistické, tak proti stalinské sovětské armádě. Bandera se dočkal i odhalení bronzového památníku, který od soboty stojí v západoukrajinském Lvově.
Jestliže Banderu a jeho vojáky považují na západě Ukrajiny za hrdiny, vlastence a bojovníky za ukrajinskou nezávislost, pro obyvatele proruského východu jsou to vlastizrádci, kteří mají na svědomí mj. i vraždění ukrajinských židů. Podobně se na věc dívá i ruský prezident Vladimir Putin, který minulý týden na setkání s židovskými organizacemi kritizoval Evropu za lhostejný vztah k oslavování „nacismu“ v Pobaltí a na Ukrajině.
Naopak prezident Juščenko se zasazuje o smír a chce udělat rovnítko mezi účastníky Velké vlastenecké války na straně Rudé armády a Ukrajinskou povstaleckou armádou. Při podepisování výnosu o oslavách UPA argumentoval nutností „upevnit občanskou jednoty a konsolidovat společnost“. Dokument ale způsobil pravý opak. Komunisté dokonce Juščenka obvinili z porušení ústavy, neboť svým výnosem prý podpořil „ideologii, kterou odsuzuje celé světové společenství“. Podle levicových sil totiž příslušníci UPA přísahali věrnost nacistickému Německu a „bojovali proti vlastnímu národu“.
Otázka „banderovců“ se stala i zbraní v předvolebních bojích. Používá ji často i Rusko, které se tak snaží ovlivňovat vývoj na Ukrajině ve svůj prospěch. Například před posledními parlamentními volbami uvedl ruský kanál RTR-Planeta, který má nejvíce diváků právě na Ukrajině, film „Ukrajinský nacionalismus“. Ten pojednává pouze o zvěrstvech, kterých se nacionalisté dopouštěli a naznačuje, že „oranžoví“ jsou jejich pokračovateli.
Ukrajinská povstalecká armáda vznikla 14. října 1942. Některé její části bojovaly proti Rudé armádě, tak proti nacistům. Boje na západě Ukrajiny proti sovětům pokračovaly i po válce.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
