Ministr Besser šel včera uklidňovat činoherce do Národního divadla, že jim nesebere Stavovské. Jsou to prý dezinterpretace, které si vymyslela média. Aha, takže to, co visí od 26. 1. na webu ministerstva kultury, je dezinterpretace. A který záškodník ji tam zavěsil? Pan ministr hercům rozhodně tvrdil, že za něj činohra ve Stavovském zůstane a ani nevydá toto divadlo privatizaci. Jenže jaký díl tam činohra obdrží, už tak nějak nesdělil. I Hermanova studie „co s pražskou operou“ je náhle od včerejška jedna z pěti, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat. Ty ostatní, zázračně se zjevivší, bude teprve posuzovat. Nebylo už toho mlžení přece jenom dost? Jaký div, že podivné a uspěchané kroky ministerstva budí emoce. Nejde o staromilecké lpění na tradicích, ale o to, že věc je nepřipravená a ministerstvo si ve svých argumentech protiřečí. Je-li třeba, vytáhne se, jak to mají v cizině, třeba ve Vídni. Moc hezké, jenže kdybychom to chtěli mít stejně, potečou peníze proudem. Národní je kolos a tři soubory se v něm perou, proto vyrobíme většího mastodonta. Místo toho, abychom se třeba vážně začali zabývat myšlenkou nového moderního domu pro činohru ND, kterýžto požadavek byl poprvé vznesen už ve 20. letech minulého století. A má vůbec někdo představu, kolik by stála ta úžasná světová mozartovská stagiona ve Stavovském? Co to je za obrovské finance? A mezitím bude lítat chudinka činohra. Dva dny v týdnu s lístky za dvě stovky. Jak dlouho?
O autorovi| JANA MACHALICKÁ, redaktorka LN
