JINCE/PRAHA Nic neilustruje lépe provázanost zdejšího regionu s vojáky než to, že jinecký obecní úřad sídlí v ulici Československých dělostřelců. Více než osmdesátiletý vztah s armádou ale právě v těchto dnech dostal citelný zásah. „Ty signály, že vojáci opustí cvičební prostor, mě děsí,“ přiznává starosta Jinců Josef Hála.
Přitom ještě před pár měsíci se zdálo, že vojenský prostor Jince Brdy má před sebou nejlepší budoucnost ze všech pěti českých újezdů. Ke zdejším dělostřelcům se ke konci roku 2010 natrvalo přidal i oddíl z Pardubic. „Cílem stěhování bylo centralizovat výcvik a působení jednotek dělostřelecké brigády do jedné posádky a snížit tak celkové náklady na její provoz,“ vysvětluje Jana Růžičková z generálního štábu.
Ovšem jak nyní přiznává ministerstvo obrany, po opuštění prostoru budou muset dělostřelci z Jinců za ostrými střelbami a taktickými cvičeními znovu cestovat do některého z dalších vojenských cvičišť. Podle vedení armády připadají v úvahu Boletice v jižních Čechách či Hradiště na Karlovarsku.
Roční náklady na provoz jednotky se tak navýší až o pět milionů korun. „Z hlediska předpokládané úspory resortu za provoz vojenského újezdu Brdy je tento výdaj minimální,“ říká Jana Růžičková.
Hotely a sjezdovky?
Noční můra Jinecký starosta však vidí věc z jiného úhlu. To, že ministerstvo obrany nyní navrhuje Brdy opustit a zanechat jen posádku v Jincích, chápe jako podlehnutí dlouhodobým tlakům. „Je to důsledek podnikatelské lobby. Už deset roků se tady plánuje, jak v Brdech vyrostou sjezdovky a hotely,“ má jasno Josef Hála.
V Praze s ním ale nesouhlasí. „Žádní podnikatelé do toho nezasahovali. Jednoduše jsme si spočítali náklady,“ vysvětluje generální sekretář ministra obrany Jan Vylita. Podle něj je současný stav, kdy si armáda drží pět velkých újezdů, déle neudržitelný.
Ale celkem překvapivě padla volba právě na Brdy. S roční režií v řádech několika stovek milionů není tou největší koulí u nohy.
Dlouhodobě se například spekuluje o osudu Libavé na střední Moravě. Kromě nákladů na provoz tam musí armáda platit i nájem za pozemky, které v restituci získala jedna rodina. „Jednáme s ní proto o směně půdy,“ popisuje Vylita.
A zároveň uklidňuje lidi z Brd, kteří se obávají toho, že až armáda újezd opustí, prostor si rozparcelují developeři. „Naším záměrem je, aby krajina i po odchodu zůstala v neporušeném stavu, rozhodně jen nezvedneme ruce,“ tvrdí sekretář Vylita.
„Na hřiby chodíme už teď“ Po těchto zárukách se tak dá čekat, že mezi lidmi z okolí újezdu vzbudí jeho zpřístupnění nadšení. Už nyní, kdy se okrajové části prostoru otevírají jen o víkendech a státních svátcích, sem míří mnoho zvědavců. „Turistický ruch nás neuživí,“ mává rukou starosta Hála.
A kdovíjak spokojení nejsou ani místní starousedlíci. „Co vám budu říkat. Pro nás se nezmění nic. Na hřiby tam už stejně chodíme i teď,“ říká čtyřicetiletý Jan z Čenkova.
Podle starosty Josefa Hály navíc zůstává v lesích po víkendech velké množství odpadků a prostředí narušují i čtyřkolky, které jezdí mimo komunikace.
Finální slovo v tom, jaká bude budoucnost Brd, vysloví ministr obrany Alexandr Vondra.
Ten má nyní návrh svého sekretáře Vylity na stole. I když ještě nerozhodl, překvapení se nedá čekat. „Prostě radar nebude, tak můžeme uvažovat, že bychom Brdy kompletně zpřístupnili veřejnosti,“ řekl Vondra už v týdnu.
***
Česká armáda nyní využívá pět vojenských újezdů (Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá) o celkové rozloze 1296 km2. Na jednoho vojáka tak připadá plocha o velikosti 5,5 hektaru, což je podle ministerstva obrany zbytečně moc.
Před rokem 1989 bylo v republice devět újezdů, z nichž Ralsko, Libavou a Milovice obsadila sovětská armáda. Zejména bývalé letiště Hradčany v Ralsku zanechali Rusové v katastrofálním stavu. Kvůli špatnému skladování leteckých paliv je tam silně kontaminována půda i podzemní voda.
Od roku 2007 jsou okrajové části všech pěti používaných prostorů přístupné veřejnosti o víkendech a státních svátcích, Klub českých turistů v nich vyznačil nové stezky a cyklistické trasy.
