Žádné jiné velké město nepřišlo po roce 1989 o tolik čtvrtí a tím i lidí. Na radnici nepřímo uznávají závažnost situace: založili v místních částech speciální komise a úřadovny, začali vyčleňovat peníze z rozpočtu, o jejichž rozdělení spolurozhodují sami obyvatelé. „Letos je to 25 milionů korun,“ uvedla mluvčí magistrátu Marie Masaříková.
Ani to ale nezabránilo hlasování v Kostelci, kde žijí téměř dva tisíce lidí. Referendum v Kostelci je přelomové. Ojedinělé výzvy k odtržení se objevují i v dalších čtvrtích a verdikt může spustit lavinu -nebo podobné snahy utišit.
Radnice s obyvateli nekomunikovala, tvrdí kritici. Náměstek primátorky Martin Janečka (ČSSD) včera doufal, že v Kostelci oddělení odmítnou. „Už proto, že větší celky mají vždy větší význam. A v Kostelci jde o iniciativu několika lidí,“ tvrdí.
Senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD) ale tvrdí, že i tak situace byla a je velmi vážná. „Je to důsledek dlouhodobé nekomunikace. Ať referendum dopadne jakkoli, už jeho vyvolání je signálem problému,“ domnívá se. Sama bydlí v Želechovicích nad Dřevnicí, které se od Zlína odtrhly loni. Stejně jako nyní lidé v Kostelci, i Želechovičtí argumentovali tím, že zlínská radnice opomíjí zájmy okrajových částí.
Primátorka Irena Ondrová (ODS) připouští, že největším problémem byla komunikace. I proto se radní ve čtvrtích snaží intenzivněji vysvětlovat, kam a proč investují i kam dávají peníze, kolik stojí například městská doprava.
Právě v Želechovicích ale odtržení nelitují. „Finančně jsme na tom lépe, můžeme více investovat. A to přesto, že jako menší obci nám stát dává na obyvatele méně, než dává na obyvatele Zlína,“ připomněl starosta Michal Špendlík, který byl jedním z iniciátorů odchodu. Jen část obyvatel si stěžuje, že má většinu úřadů nadále ve Zlíně. V Kostelci se impulzem k protestům stala trasa dálničního přivaděče, který má vést kolem čtvrti. Ve chvíli, kdy vznikla petice, ale zorganizovala část obyvatel „protipetici“ za to, aby jejich domy zůstaly součástí Zlína. Rozhodnutí referenda, v němž by pro odtržení muselo hlasovat nejméně 768 lidí, proto může být velmi těsné.
Za 20 let klesl počet obyvatel Zlína o více než deset tisíc. Město už ztratilo sedm částí připojených v 70. a 80. letech. Ještě jako Gottwaldov se Zlín blížil hranici sta tisíc obyvatel.
