VĚDNOHUBKY
Počasí na Saturnově měsíci Titanu se v mnohém podobá pozemskému, alespoň na první pohled. Jak vyplývá z měření americké sondy Cassini, také na Titanu se střídají roční období a probíhá tam pravidelný koloběh – nikoliv vody, ale metanu. Informoval o tom časopis Science.
Už dříve sonda vyfotografovala metanová jezera. Později zachytila také mlhu a mraky stoupající z kapaliny a přibývání nových jezer u jižního pólu naznačovalo, že na Titanu jsou i srážky. Rovníkové oblasti ale dosud byly suché. Vloni v srpnu se nad nimi ale vytvořila velká bouřková mračna a následně velké vyprahlé území pod nimi ztmavlo. Podle odborníků je to důkazem, že tamní půda zmokla.
Na Titanu se střídají roční období podobně jako na Zemi, ale třicetkrát pomaleji. Sonda Cassini se stala svědkem májových deštíků – i když se nedá předpokládat, že se po nich povrch měsíce zazelená.
Amerika byla osídlena dřív, než jsme si mysleli. Vyplývá to z nálezů tisíců nástrojů, které archeologové objevili v Texasu. Objev zveřejnili v časopise Science. Dosud byli za první obyvatele amerického kontinentu považováni příslušníci tzv. cloviské kultury, kteří měli přijít přes Beringovu úžinu z Asie zhruba před 13 tisíci lety.
Nyní výzkumníci z několika amerických univerzit pod vedením Michaela Waterse z Texaské univerzity našli v okolí říčky Buttermilk na 16 tisíc předmětů včetně čepelí, hrotů oštěpů a dalších kamenných nástrojů, které jsou starší. Nacházely se v geologických vrstvách starých 13 200 až 15 500 let. Od typických nástrojů cloviské kultury se tyto předměty liší, i když mají některé shodné znaky. Vědci si proto myslí, že jde o přímé předchůdce, ze kterých se cloviská kultura později vyvinula.
Někteří experti ale datování nálezů zpochybňují. Podle nich mohly přírodní podmínky v okolí řeky způsobit, že se různě staré vrstvy hornin pomíchaly, a za nezvratný důkaz předcloviského osídlení Ameriky nálezy nepovažují.
Jemné elektrické výboje do mozku mohou zlepšit schopnost polykat u lidí po mozkové příhodě, tvrdí vědci ve studii zveřejněné v časopise Stroke: Journal of the American Heart Association. Právě porucha polykání, tzv. dysfagie, je častou komplikací u pacientů po mrtvici. Může vést ke vdechnutí potravy do plic či průdušnice a udušení.
Nyní výzkumníci z Bostonského lékařského centra zkusili 14 pacientům, kteří v uplynulém týdnu utrpěli mozkovou příhodu a měli problémy s polykáním, při jídle umístit na hlavu elektrody, které do mozku vysílaly slabé elektrické impulzy. Schopnost polykat se u nich významně zlepšila v 86 procentech případů, kdežto u kontrolní skupiny pacientů bez elektrod jen u procent. V dalších výzkumech se vědci chtějí zaměřit na vysvětlení mechanismu, jak přesně elektrický impulz pacientům pomáhá, a na zjištění ideální frekvence a trvání stimulace.
NEPŘEHLÉDNĚTE Příloha Věda&Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| EVA VLČKOVÁ redaktorka LN
