130 let

Když se spojí ženský a mužský princip

Česko

Spisovatelka Tereza Boučková přeložila prózu Rubato slovenského autora Rudolfa Slobody.

* LN Co vás na díle Rudolfa Slobody přitahuje?

Na nejlepších dílech Rudolfa Slobody, mezi které řadím hned po románu Rozum román Rubato, mě přitahuje mix geniality, dětské upřímnosti, schopnosti hluboké (sebe)reflexe i jednoduchého popisu všednodenních situací. Úvahy o Bohu, životě a smrti se střídají s krutě absurdními rodinnými peripetiemi, hloubka a tragika života se mísí s drsným humorem, jedno prostupuje druhé v prudkých a nečekaných souvislostech, a vytváří tak ohromně živočišný literární tvar. Rudolf Sloboda je autor chytrý, nekalkulující a krásně umanutý. Přestože je Rubato psané v ich-formě a pocity ženy středního věku popisuje autor výborně, cítím v jejím těle Slobodův mužský rozum. A tohle spojení ženského a mužského principu mě baví - jako ženu, čtenářku i překladatelku.

* LN Bylo v textu nějaké slovo, kterému jste nerozuměla?

Bylo. A ne jedno. Naštěstí jsem se mohla obrátit o pomoc na slovenského kolegu a kamaráda Dušana Duška, který mi vždy velmi rychle a velmi odborně poradil.

* LN Budete v překládání knih Rudolfa Slobody pokračovat?

Ráda bych pokračovala. A nejen v překládání Rudolfa Slobody. Myslím si, že je na Slovensku dost výborných autorů, kteří by za překlad stáli. Třeba právě Dušan Dušek a jeho román Zima na ruky. Nebo román o paměti Vladimíra a Andreje Ferkových Ako divé husi. To jsou krásné věci. Tahle práce ovšem zcela závisí na zájmu nakladatelů, respektive čtenářů - a to já bohužel neovlivním. Vlastně ani nevím, proč Češi slovensky nečtou, zatímco Slováci čtou české knihy běžně. Ale zase mi tenhle fakt připravil spoustu radosti. Překládání Rubata mě bavilo ve všech fázích práce. Cítila jsem ohromné souznění.

Autor: