Kdyby se na olympiádě soutěžilo v dvojakosti, Pákistán by byl favoritem. Je největším spojencem USA ve válce proti Al Kajdě, ale i semeništěm Al Kajdy samé. Otec jeho atomové bomby Kadír Chán je národním hrdinou, ale i šiřitelem citlivých technologií lotrovským režimům. Je to země pučistických generálů, ale i silné moci nezávislých soudů. Ať to vezmeme za jakýkoliv konec, všude je to na ostří nože. Kam se to vahadlo po Mušarafovi přikloní?
Pákistán je jakýmsi atomovým Tureckem. Osciluje mezi vojenskými juntami a rizikovou demokracií. Při hrozbě terorismu člověk nějakou tvrdost i překousne. Ale generál Mušaraf nepotlačil Al Kajdu v pohraničí ani nevyvrátil podezření, že věděl o rejdech dr. Chána. Odchází-li teď ze strachu před impeachmentem, lze to považovat za úspěch pákistánské demokracie.
- 19. srpna 2008 7:43
