130 let
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

MACHÁČEK: Británie asi zpomalí ústup od uhlí

Názory
  •   11:45
PRAHA - Rozhodnutí Velké Británie odejít z Evropské unie možná zvrátí tamější rozhodnutí úplně utlumit uhlí jako energetický zdroj.

Druhá největší ekonomika v Evropě plánuje opustit uhelné zdroje už za několik let. Bude to ale znamenat větší závislost na dovozu zemního plynu a elektřiny. Ale ve stejné době, kdy Británie stále ještě plánuje položit na mořské dno třikrát více elektrických kabelů, které ji spojují s kontinentem, může ztratit snadný přístup k zahraničním dodávkám skrze jednotný trh EU. Přitom se britská závislost na dovozu energií od roku 2005 zvyšuje.

Krom toho, že Británie přijde o slovo a vliv na evropském trhu a na tvorbě cen energie, bude muset odchod od uhlí (a jeho náhradu plynem, jádrem a obnovitelnými zdroji) asi zpomalit. Svítit se musí pořád.

V tom případě to zatím vypadá, že se Daniel Křetínský se svou sázkou na uhlí v Británii trefil. Otázka je, jestli se trefil v Německu a Itálii.

...

Editorial agentury Bloomberg přichází s nápadem, jak se pokusit vyřešit paralýzu okolo brexitu. EU žádá po Therese Mayové, aby předvedla, že myslí vážně svoji záruku „brexit znamená brexit“.

MACHÁČEK: Mučení brexitem – EU i Británie budou mít dva roky co dělat

Když bude vše jasnější, bude to dobré pro Británii, ale i pro zbytek Evropy a způsob, jak k tomu dospět, je vcelku jednoduchý. Článek 50 Lisabonské smlouvy umožňuje pouze dva roky,během kterých je možné vše vyjednat a odchod ukončit. Proto Británie nespěchá s tím, aby článek 50 vůbec spustila.

Řešením by mohlo být, že se článek 50 spustí co nejrychleji a naopak se zruší příliš krátká dvouletá procedura. EU tím přijde o možnost Británii tlačit k rychlejším dohodám a kompromisům, ale Británie zase přijde o možnost vlekoucích se dohadů o to, jestli je uvnitř EU, nebo venku a jestli chce být uvnitř EU, nebo venku.

...

Gideon Rachman si v úterním článku pro Financial Times všímá jednoho důležitého aspektu nárůstu radikalismu a populismu na obou stranách Atlantiku. Obě stávající vlády – americká i britská – potřebují více než kdy jindy právě teď schopnou a kompetentní opozici. To, co předvádí britská vláda s brexitem, je ale takový chaos, že soustředěná a na důležité věci zaměřená opozice by ji úplně rozebrala. Vláda vůbec není schopna vysvětlit, proč je zastavení migrace důležitější než přístup na jednotný evropský trh. Asi je to proto, že Corbyn ve skutečnosti asi brexitu fandí, nebo je neschopný – nebo obojí.

Trumpova představa opozice zase je naskočit na jakoukoli hloupou konspirativní teorii, která se nabízí. Zásadní opoziční kritika vlády by se ale měla soustředit na naprosté nezvládnutí situace v Sýrii ze strany Obamovy administrativy nebo na to, proč si Amerika navykla na ultrauvolněnou měnovou politiku a jaké budou její konsekvence. Místo toho pořád jenom apouze vykládá, že Hillary Clintonová je „crooked“.

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Autor: Jan Macháček