Obávám se, že mezi zvláštní libůstky našeho národa patří sochy občas stavět, aby při změně větru mohly být opět zbourány. Ovšem návrh ředitele památkového odboru magistrátu J. Kněžínka o reinstalaci pomníku Radeckého na Malostranském náměstí pokládám za zneuctění památky všech legionářů, kteří ve světové válce položili své životy v boji proti rakousko-uherské monarchii ať již na frontě ruské, francouzské či italské. Jen na Sibiři, od Pemzy po Vladivostok, lemují sibiřskou magistrálu četné pomníky s již vybledlými jmény československých legionářů I. odboje. Nezasloužily by si spíše ony obnovy a oněch sto milionů, jež bude stát jen přemístění tramvajové tratě na Malostranském náměstí!?
Nejsme národ bojovný, což je zřejmě údělem malých národů, a vím, že těch hvězdných činů, kdy jsme dokázali pozvednout zbraň proti utlačovateli, příliš mnoho nebylo. Tím více bychom si měli vážit oněch hrdinů od Zborova, Bachmače, ale i těch z druhé světové války od Dukly. I naše děti bychom měli naučit vážit si našich hrdinů jako generálů Medka, Číly, Syrového aj. V reinstalaci pomníku Radeckému čiší na mne stejný duch rakušáctví jako ve snaze některých starýchšlechtických rodů onbovit svá panství v Čechách. I oni byli vždy dobrými Čechy a češtinu se doučí, jen co jim ten majetek spadne do klína. I maršál Radecký snad byl dobrým Čechem, ale v cizím žoldu. Važme si však spíše našich hrdinů a nechtějme Malostranské náměstí zneuctít tímto pomníkem. Vždyť zde téměř každá šlépěj dýše Hašlerovým češstvím.
- 2. května 2008 13:43