V lednu 2011 většina poslanců teprve ze svých výplatních pásek s překvapením zjistila, že si před pár týdny odhlasovali zdanění paušálních náhrad. A nevymstilo se jim to teď poprvé. Vždyť Vít Bárta byl odsouzen právě za to, že rozmrzelým spolustraníkům tehdy nabízel dorovnání platu či půjčky.
Poslancům asi dodnes nedošlo, jak spravedlivě se bezděky potrestali. Měli dávat pozor, co je v těch papírech, o kterých hlasují, napsáno. Že je to moc práce? Pardon, ale za to vás, dámy a pánové, platíme. A to tento případ ještě není tak tragický, u fotovoltaiky nás vaše nepozornost všechny stojí desítky miliard.
A jak se k tomu nachomýtli soudci? Tak, že jsou vedle poslanců jediná skupina veřejných zaměstnanců, která si stanovuje platy sama – nepřímo, přes Ústavní soud. Jednou by někdo z nich měl bez ostychu, polopaticky zformulovat, proč soudcovská nezávislost vyžaduje, aby jejich platy jen a jen rostly. Vznikl by cenný dokument, jehož studium by se mělo stát povinnou součástí výuky na středních školách.
V kostce by totiž vyjadřoval všechny předsudky a bludy, jež dovedly Evropu do její dnešní ekonomické a politické krize.
- 13. prosince 2012 10:00
