HENRY KISSINGER 1923–2023
Mistr kyvadlové diplomacie
K Henrymu Kissingerovi, veteránovi světové diplomacie, si pro radu chodilo deset amerických prezidentů bez ohledu na stranickou příslušnost. Jako diplomat v administrativě prezidenta Richarda Nixona zastával Kissinger (rodák z bavorského Fürthu) politiku takzvané konstruktivní dvojznačnosti, jejíž následky cítí americké administrativy dodnes.
Na jedné straně byl hlavním konstruktérem uvolnění vztahů s Maovou Čínskou lidovou republikou, které v roce 1972 vyvrcholilo návštěvou Nixona v Pekingu, na druhé straně se osobně zasadil o to, aby byl jazyk čínsko-amerických námluv dostatečně dvojznačný na to, aby ho bylo možno interpretovat ve prospěch tchajwanské autonomie.
Podobnou strategii zvolil – již jako ministr zahraničí – i na Blízkém východě. Příslovečnou se stala jeho „kyvadlová diplomacie“ mezi Izraelem a egyptsko-syrskou koalicí během jomkipurské války v roce 1973. Po izraelském strategickém vítězství Kissinger podmínky příměří záměrně formuloval tak, aby si je obě strany vyložily po svém – Tel Aviv jako začátek dalšího vyjednávání a Káhira jako rozkaz ke stažení izraelských sil. Výsledkem byl spokojený Izrael i uvolnění vztahů mezi USA a Egyptem.
Mezi další úspěchy, které se Kissingerovi tradičně připisují, patří takzvané Pařížské dohody taktéž z roku 1973, jež ukončily válku ve Vietnamu a za něž americký ministr zahraničí obdržel Nobelovu cenu míru, či uvolnění vztahů se Sovětským svazem známé jako détente.
Naopak jako značně kontroverzní je vnímáno „umožnění“ násilných převratů v Jižní Americe a také podpora Pákistánu v bangladéšské válce za nezávislost v roce 1971.
Ani po odchodu z profesionální diplomacie v roce 1977 Kissinger nepřestal radit americkým prezidentům. Jeho názoru si cenili nejen republikáni Ronald Reagan či George W. Bush, ale také například demokrat Barack Obama, jehož vláda Kissingerovi v roce 2016 udělila cenu za vynikající služby státu. Blízký vztah s pragmatickým stratégem udržovala rovněž někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová, což ji pravděpodobně stálo podporu levicových voličů během její prezidentské kandidatury v roce 2016.
Henry Kissinger, jehož životopis se dá číst i jako dějiny zahraniční politiky druhé půle 20. století, zemřel 29. listopadu v úctyhodném věku sta let.
Štěpán Hobza
