- 29. srpna 2023 5:00
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Zatímco Československo se formálně zrodilo 28. října 1918 ještě během první světové války, moderní Turecko si na to muselo ještě den a pět let počkat. Jedním z milníků tohoto dlouhého a krvavého dramatu byla i bitva u Dumlupinaru, v níž 30. srpna 1922 turecká vojska porazila Řeky a de facto je tak vytlačila z Anatolie.
O rok později již Turci první výročí bitvy oslavovali jako Den vítězství (Zafer Bayramı) společně s čerstvým uzavřením přelomové mírové smlouvy v Lausanne (24. července 1923), jež se stala jakýmsi „rodným listem“ moderního Turecka. A nemálo historiků tuto smlouvu navíc považuje za definitivní tečku za temnou dekádou evropské civilizace, v jejímž jádru stála jatka první světové nebo také Velké války.
Poražená impéria jako Rakousko-Uhersko, Rusko či osmanská říše se po 11. listopadu 1918 stala epicentry nových, nezřídka ještě krvavějších občanských, třídních, národnostních a náboženských konfliktů, jako byly například občanská válka v Rusku (1918–1922) či řecko-turecká válka (1919–1922). V mocenském vakuu na Blízkém východě, Malé Asii a severní Africe se turečtí, řečtí, ale i arménští nebo kurdští nacionalisté pokoušeli diplomacií i silou prosadit své léta konstruované národní projekty, ve svých důsledcích ale často jen fantazijní etnocentrické miniříše.
Připojte se ještě dnes a získejte: