Pueblany, indiány žijící na území dnešního Nového Mexika a Arizony, jsme tu již jednou navštívili. Ano, to byli přece ti, které rituální panenky katsiny čili kačíny „učily žít“.
Jak Hopiové, tak i Zuňiové, jimž se teď budeme věnovat především, však vytvářeli další řemeslné, až umělecké výtvory. Lidé Á:šiwi, jak se sami (zuňijsky) nazývali, žili v hliněných domech, pěstovali kukuřici, měli plejádu obřadů – a excelovali v hrnčířství.
A to velmi dlouho. Opravdu po celá staletí. Vždyť v oblasti je zdobená keramika doložena z dob starších jednoho milénia!
První španělské zprávy o Zuňiích pocházejí z let 1539 (františkáni s Marcosem de Niza) a 1540 (Francisco de Coronado), kdy prý ještě žili v šesti kamenných vesnicích, pueblos, které měly být conquistadory vysněnými „Sedmi zlatými městy Cíboly“ severně od Mexika – oplývajícími bohatstvím.
