130 let
Nálezy a naleziště Jebel Faya

Nálezy a naleziště Jebel Faya | foto: AAAS/Science

Senzace z pravěku o prvním putování lidí stojí na vratkých důkazech

Věda
  •   21:53aktualizováno  28. ledna 0:01
JEBEL FAYA/PRAHA - Časopis Science přinesl na první pohled senzační zprávu. Naši dávní prapradědečci a praprababičky odešli z Afriky, považované evolučními antropology za kolébku lidstva, mnohem mnohem dříve než doposud badatelé soudili. Neopustili svoji rodnou hroudu před 60 tisíc lety, ale už asi před 120 tisíci lety. Dvakrát vzdálenější doba počátku migrace je na první pohled úžasná událost.

Mezinárodní tým vědců, který o svém objevu informuje v dnešním vydání časopisu Science, uvádí, že skupinky anatomicky moderního Homo sapiens putovaly podél jižního pobřeží dnešního Arabského poloostrova až do Indie.

Nálezy a naleziště Jebel Faya


Jako důkazy o jejich putování předkládá tým badatelů četné nálezy souboru kamenných nástrojů, který je podle jejich názoru velmi podobný souborům nástrojů vyrobeným nejstaršími zástupci anatomicky moderního člověka ve východní Africe. Dobu, kdy se jich dotkla lidská ruka, zjistili odborníci pomocí optický stimulované luminiscence. Průměrné stáří pěstních klínů, škrabek na kůži nebo hrotů pro oštěpy, určila analýza na 120 tisíc let s tolerancí plus minus 16 tisíc.

"Nástroje jsou datovány velmi precizní a spolehlivou metodou, ale nelze to považovat za zcela přesvědčivý důkaz o přítomnosti anatomicky moderní formy člověka," říká ke zprávě mezinárodního týmu profesor Jiří Svoboda, přední český archeolog z Archeologického ústavu AV ČR, který se dlouhodobě zabývá výzkumem sídlišť lovců mamutů v Dolních Věstonicích.

Autor: Josef Matyáš