Hlavní vynesený satelit, jehož jméno SMOS je zkratkou anglického názvu Soil Moisture and Ocean Salinity (vlhkost půdy a slanost oceánů), nese jediný měřící přístroj - interferometrický radiometr MIRAS. Družice má v průměru zhruba osm metrů, váží 658 kilogramů a vypadá jako vrtule helikoptéry. Do plného provozu vstoupí přibližně za šest měsíců.
MIRAS bude měřit změny vlhkosti v půdě a ve slanosti mořské vody sledováním výkyvů přirozeného mikrovlnného záření, které vychází z planety. Je tvořen 69 anténami umístěnými na těle satelitu i jeho třech "vrtulníkových" ramenech, díky nimž připomíná písmeno Y.
Navhlé mapy
SMOS vytvoří první globální mapy množství vlhkosti v zemské půdě a soli v oceánech. Jeho data by měla přispět ke zpřesnění předpovědí počasí a varování před extrémními přírodními jevy, jako jsou povodně. Praktické uplatnění získají i v zemědělství a využívání vodních zdrojů. Projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) stál 315 milionů eur (8,3 miliardy korun) a na oběžné dráze má pracovat nejméně tři roky.
"Voda v zemi a sůl v oceánech jsou dva klíčové proměnné prvky ve vodním cyklu na Zemi s dopadem na meteorologii a klima," zdůraznila ESA.
SMOS je druhý z osmi naplánovaných satelitů v programu ESA nazvaném Zemští průzkumníci (Earth Explorers). Od letošního března je na oběžné dráze družice GOCE měřící gravitační pole Země a pohyby oceánů. V únoru příštího roku by první dva satelity měl následovat třetí, nazvaný Cryosat-2, který bude mít za úkol zmapovat zalednění Země. V plánu je ještě vypuštění družic Aeolus (měření větrů), Swarm (mapování magnetismu Země) a Earthcare (zkoumání tvorby a účinků mraků). Zbývající dvě zařízení ještě nemají jméno a jejich úkoly vyplynou z poznatků předchozích misí a z potřeb vědců.
Česká spoluúčast
Spolu se SMOS vynesla ruská raketa Rokot na orbitu i malý pokusný satelit Proba-2, který v příštích dvou letech v kosmu prověří nové technologie, jež by mohly být použity při budoucích misích. Asi 135 kilogramů vážící družice evropské agentury má na své palubě i dva přístroje českých vědců, jež budou analyzovat okolní plazma.
Jedná se konkrétně o přístroj TPMU, který měří hustotu a teplotu iontů, jejich složení a elektronovou teplotu, a o přístroj DSLP určený ke studiu magnetosférického plazmatu. Oba instrumenty byly vyvinuty společností CSRC v Brně pod vědeckým vedením týmů z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a navázaly tak na úspěšnou řadu československých družic Magion.
Družice Proba-2 byla vyvinuta a vyrobena v rámci technologického programu Evropské kosmické agentury ESA s cílem ověřit celkem 17 nových technologií, jako jsou nové lithium-iontové akumulátory, pokročilé systémy správy dat, přijímač GPS signálu či nové sluneční panely a mnoho dalších. Mimo dvou českých přístrojů pro analýzu plazmatu jsou na palubě ještě dva přístroje k pozorování Slunce.
