Je skvělé, že člověk jako pan
Je skvělé, že člověk jako pan Schneider existuje, jelikož nám připomíná, kam až může sebestředný pokus o intelektuální ekvilibristiku upadnout. Otázkou je, zda pan Schneider více zneužívá slovo (když prohazuje významy, jak se mu líbí), nebo pokrucuje skutečnost (když problémy posouvá tam, kde nejsou).Putna je sice přespříliš sebevědomý a leckdy naprosto nesnesitelný, některé jeho texty jsou problematické, slabší (kniha o Havlovi je souhrnem drbů a bibliografických údajů bez hlubší analýzy a myšlenky; Česká katolická literatura je děsuplně jednostranná). Občas se prostě Putna tváří se, že sežral Šalamounovo hovno, jak říkávaly sprosté stařeny, nicméně má za sebou akademickou práci, která podle dvou vědeckých rad na titul profesora stačí.O prezidentovi a jmenováníJak jsem již psal v diskusi pod jedním kratším článkem, v případě Klausovy nečinnosti při jmenování soudního čekatele Langera Městský soud v Praze rozhodl, že prezident musí soudního čekatele jmenovat, nebo uvést řádné a přezkoumatelné důvody proti. Toto uvedené rozhodnutí Městského soudu samozřejmě současného prezidenta nezavazuje, ale minimálně jde o soudní výklad podmínek pro "nejmenování", který naopak tvrdí, že i prezident musí uvádět důvody. (Nehledě na vyjádření Vojtěcha Cepla, proti jehož názoru pan Schneider „argumentuje“.)Za druhé, prezident nejprve odmítnul svůj krok zdůvodnit a doposud tak oficiálně neučinil (dnes na Žofíně uvedl, že respektuje sexuální orientaci doc. Putny, ale „něco jiného je pochodovat v Praze s nápisem, cituji, ´katolické buzny zdraví Bátoru´“, aniž by uvedl důvod – kromě osobní nelibosti – proč je to překážkou udělení docentury). Zdůvodnění rozhodnutí odlišuje vládu demokratických institucí od autokratické svévole, kterou obhajuje pan Schneider.Univerzita předložila důvody pro jmenování doc. Putny profesorem, viz zápisy z vědecké rady fakulty a univerzity, které o udělení titulu jednaly, spolu s dokumenty, které byly k jednání předloženy a které dokládají vědeckou úroveň potvrzenou usnesením těchto dvou rad a nezávislých oponentů. Na tahu je Zeman a moc se zatím nepředvedl.O homosexuálech a církviNa veřejně činných buznách panu Schneiderovi vadí, že „Jejich společným znakem je ustavičná manifestace toho, co považují za důležité.” Ale proboha a co dělá svými články on? Manifestuje to, co pokládá za důležité.„Mnoho lidí, podobně orientovaných … nepotřebovalo povstávat z podzemí, ani nežilo život ve lži. Byly to však většinou osobnosti, o nichž tuto jejich životní charakteristiku věděli nemnozí, většinou lidé blízcí.“ Ach jo, to je sice krásné, ale na druhé straně existují lidé, kteří byli kvůli homosexualitě donuceni k hormonální léčbě (jako Alan Turing), byli šikanování v zaměstnání, uráženi apod. Takže člověk by měl podle pana Schneidera svoji případnou homosexuální orientaci tajit, aby neobtěžoval druhé.Ať už Putna přirovnání homosexuality k heliocentrismu myslel, nebo nemyslel vážně, na rozdíl od pana Schneidera má pravdu, že jde o téma pro život církve dost důležité. Kromě teologického aspektu (uznání homosexuality jakožto možného normálního stavu člověka by dost rozházelo tradiční učení o rodině, muži a ženě), je zde aspekt praktický – církev má mnoho problémů a sexuální obtěžování nezletilých církevními hodnostáři je možná tím nejkřiklavějším. Toto obtěžování je většinou homosexuálního rázu.Stručně řečeno, Putna je sebestřednej, rád se vytahuje a sebeprezentuje, ale sebeprezentace pana Schneidera v jeho článcích je ještě horší.Na okrajJen pro dokreslení Schneiderova syndromu, či jak to nazvat, by bylo dobré komentovat následující věty: „akademická obec žije svým životem, někdy opravdu poněkud vzdáleným od reality“. Tohle je slyšet pokaždé, když se chcě někdo navážet do akademiků jakožto darmožroutů či obyvatelů slonovinových věží (viz výroky, že špičkový profesor si neumí ani koupit lístek na vlak). Skutečně by mne zajímalo, co tím pan Schneider myslí. Několik vědců znám a neřekl bych, že jsou vzdáleni od reality.