Sobota 7. prosince 2024, svátek má Ambrož, Benjamin
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Design

Stoly ze starých parket mají zajímavé příběhy. Baví mě předávat lidem kus historie, říká Jaroslav Krucký

Hodiny s parketami Vyšehrad1905 z činžovního domu pod Vyšehradem naproti Albertovu foto: Renáta Muchová

Rozhovor
Jaroslav Krucký je zakladatelem mladé české značky Duradero, jenž pro výrobu svých dřevěných stolů používá parkety z historických domů z celé republiky, které by jinak skončily na smetišti. Zákazníci tak mohou získat designový stůl například z parket po československém olympionikovi Kurtu Epsteinovi. „Jedná se kazetové parkety z bývalé židovské koželužny v Roudnici nad Labem. Žila zde zámožná rodina Epsteinových, která je dohledatelná v matrikách od druhé poloviny 18. století,“ říká Krucký.
  13:00

Jaroslav Krucký

Lidovky.cz: Již delší dobu pracujete jako manager eventové agentury, jak jste se od tohoto odvětví dostal k designu a výrobě nábytku?
V rámci eventů pořád něco vyrábíme a zamýšlíme se nad praktickou i vizuální částí věci. Ač jsem manažer, baví mě si odskočit k manuální práci, abych přesně věděl, jak se daná věc vyrábí a jestli bude fungovat tak, jak jsem měl v plánu při návrzích. V rámci projektu Reebok Experience Store, který se konal v Galerii Mánes, jsem v minulosti sám navrhl dřevěný nábytek pro vystavení produktů. Hrozně mě baví ten proces. Vidět, jak se nápad změní z náčrtu na papíře v realitu.

Lidovky.cz: Táhlo vás to k to tedy tímto směrem již dříve?
Práce se dřevem mě fascinuje už dlouho. Před šesti lety jsem dokonce hodně vážně přemýšlel na tím, že si udělám učňák v oboru truhlář.

3 lavice, 3 designové řady - shora je to CAMPO, STELLA a MINIMA. Jsou zde...
Řada MINIMA - jednoduchá, funkční kombinace dřeva a kovu. V tomto případě s...

Lidovky.cz: V loňském roce jste založil značku Duradero, která vyrábí designové stoly a další věci ze starých parket. Jak vznikl tento nápad?
Poslední pár let se mi stále vracela nutkavá touha alespoň částečně si odpočinout od eventů a zavřít se v truhlárně. Chyběl mi tam ale přesah. Vše začalo tím, že jsem si domů vyrobil konferenční stolek ze starého patra na spaní, které jsem měl v předchozím bytě. Z žebříku jsem si udělal knihovnu. Bavila mě ta recyklace. Materiál, na kterém jsem několik let spal (a koupil ho za 500 Kč z druhé ruky), teď slouží dál úplně jinak. Vedle toho tato moje tvorba věcí s příběhem začala dost zajímat návštěvy a byla vždy vděčným tématem k hovoru. Mě samotného neskutečné baví především skutečnost, že recyklované věci často nesou velice zajímavé příběhy.

Lidovky.cz: A jak došlo na parkety?
Prostě jsem jednoho dne dostal nápad použít parkety. Držel se mě dva roky, ale neměl jsem na jeho realizaci dostatečný prostor. Tedy dokud nepřišla pandemie koronaviru, která samozřejmě ve velkém zasáhla také eventový sektor. Mně se v tu chvíli dost uvolnily ruce a začal jsem tento nápad konečně přetavovat v realitu.

Lidovky.cz: Pomáhá vám teď s realizací někdo nebo jste se transformoval v truhláře?
Na to bych si sám netroufl. Považuji se za manuálně zručného člověka, ale truhlařina je prostě řemeslo, kterým se musí člověk propracovat, aby ho dělal na úrovni. Oslovil jsem tedy truhláře, který pro nás vyráběl vybavení do Mánesu – Honzu Stáru. I proto, že mě fascinoval jeho příběh. Vystudoval bakaláře na zemědělce v Praze na Suchdole a pak se rozhodl, že zanechá studií, protože ho to víc táhne do truhlárny. Na rozdíl ode mě se truhlařině věnoval 6 let ve všech volných chvílích. Od té doby, dalších 6 let prakticky, nevyšel z dílny a díky své preciznosti a pracovitosti dokázal vybudovat fungující firmu se stálými klienty. Můj nápad se mu líbil, a tak jsme začali zkoušet a zjišťovat, jak s parketami nejlíp zacházet. Prvních pár měsíců jsme tedy trávili čas v dílně společně, teď už je ale výroba čistě na Honzovi, já svůj čas věnuji práci týkající se budování značky. V dílně se ale stále potkáváme nad návrhy nových prototypů a postupů.

Lidovky.cz: Kde získáváte parkety na výrobu stolů?
V historických budovách po celé republice. Pro dobrý materiál dojedeme prakticky kamkoli.

Lidovky.cz: To zní zajímavě…Jak se do těch budov dostáváte?
Většinou majitelé prodávají parkety po bazarech. Já je oslovuji a zjišťuji, zda nesou nějaký zajímavý příběh – ať už co se týče obyvatel nebo budovy, kde byly položené.

Lidovky.cz: Narážíte někdy na neochotu majitelů nebo se setkáváte jen s pozitivními reakcemi?
Občas mi prodávající napíšou, že inzerují parkety a ne příběhy. Chtějí se toho materiálu zbavit. Většina lidí s nimi zatopí v kamnech. V začátcích se také stalo, že jsem skočil na špek jednomu pánovi, který tvrdil, že parkety jsou původní z domu na pražském nábřeží. Nejen, že jsem to nemohl ověřit, ale parkety navíc byly zespodu olepené betonem s kousky polystyrenu. V tu chvíli mi to vůbec nesecvaklo a já tak za několik tisíc koupil pár let staré parkety, které mi byly úplně k ničemu. Byl v nich vepsaný jen jeden příběh: jak jsem se nechal lacině napálit. A tak skončily v kamnech. Většinou ale majitelé rádi příběhy sdílí a pomáhají mi dohledávat detaily. Baví je ta myšlenka a jsou rádi, že jejich historický materiál někdo smysluplně použije.

Parkety Hanspaulka1924 a fotka pana Laufbergera

Lidovky.cz: Jak staré zpravidla bývají parkety, které používáte na výrobu svých produktů?
Kolem 100 let. Na skladě máme momentálně nejmladší z roku 1924, nejstarší kolem 1850 - zde nevíme přesný rok.

Lidovky.cz: Vím, že vyrábíte stoly i z parket po československém olympionikovi Kurtovi Epsteinovi. Jaký příběh za tím je?
Bohatý! Jedná se o kazetové parkety z bývalé židovské koželužny v Roudnici nad Labem. Žila zde zámožná rodina Epsteinových, kteří jsou dohledatelní v matrikách od 2. poloviny 18. století. My jsme našli zmínky o koželužně do roku 1827. V roce 1904 se zde narodil Kurt Epstein, který reprezentoval Československo ve vodním pólu na OH v letech 1928 a 1936. Kurt jako jediný ze své rodiny přežil hrůzy koncentračních táborů v Terezíně a Osvětimi. V roce 1948 emigroval do USA společně se svou dcerou Helen Epsteinovou, nyní známou americkou spisovatelkou a novinářkou, která píše knihy právě na téma holokaustu a jeho dopadů na další generace.

Lidovky.cz: Jste nyní v kontaktu i s někým z jeho rodiny?
Ano, právě s Helen, oslovil jsem jí s prosbou o detaily ke koželužně jejich rodiny a následně jsem jí spojil se současnými majiteli. Sdílí tak teď spolu aktuální dění okolo rekonstrukce tohoto domu a já z toho mám velkou radost. Helen také byla tak hodná, že mi poslala z USA štítky s podpisem a věnováním, které vlepím do jejích knih. Chci je totiž dávat ke stolům vyrobeným z parket z Roudnice jako pozornost pro zákazníky – další střípek k dokreslení příběhu.

Lidovky.cz: Můžete se s námi podělit ještě o nějaká další slavná jména osobností či známých budov?
Z osobností je to například akademik Vilém Laufberger, který stál u zrodu české endokrinologie a podle majitelů se přátelil s Janem Patočkou. Z budov to je například bývalý hotel Praha v Lounech nebo činžák pod Vyšehradem. Na skladě máme teď nový materiál, kde jsme ve fázi dohledávání příběhu a tím jsou parkety z bývalého Reálného gymnázia v Ječné, nyní SPŠE na Praze 2.

Lidovky.cz: Jak zákazníci mohou zjistit jaký je příběh jejich stolu?
Každý stůl nese speciální štítek, kde je napsáno kdy, kým a z jakého materiálu byl vyroben. Obsahuje také QR kód, po jehož načtení se zákazník dostane na náš web, konkrétně na stránku s příběhem daného materiálu.

Lidovky.cz: Co vše děláte kromě stolů a lze si u vás objednat i nábytek na míru?
Duradero jsem založil primárně jako zakázkovou malovýrobu. Na skladě tak máme jen produkty, které byly vyrobené za účelem focení. Množství parket z každé lokace je opravdu velmi omezené, nechceme tímto úžasným materiálem plýtvat na univerzální velikosti, když můžeme zákazníkovi vyrobit stůl přímo podle jeho představ. Kromě stolů a stolků všech velikostí vyrábíme také lavice nebo hodiny.

Detail na malý stolek z řady VASO – tzv. luxusnější nádech, parkety jsou uchované pod sklem, jako v expedici v muzeu. V tomto případě jde o materiál Roudnice1850, tzn cca 170 let staré parkety ze židovské koželužny v Roudnici nad Labem.

Lidovky.cz: Momentálně máte kampaň na Hithitu. Čeká tam na přispěvatele nějaká speciální akce a na co v rámci ní vybíráte peníze?
Zákazníci tu najdou produkty za zaváděcí ceny. Podpořit nás mohou také nákupem levnějších výrobků, jako jsou například jednoduché stojánky na víno nebo kvalitní kožené opasky, které pro nás vyrábí tradiční bubenečské brašnářství. Dosud jsme dokázali pokrýt veškeré náklady z vlastních zdrojů, ale než se přehoupneme do ustáleného prodeje, chvíli to potrvá. Primárně tak o sobě potřebujeme dát vědět, plánujeme také účast na pražském Designbloku 2021. Následně sháníme prostředky na pokrytí nákladů na vývoj nových prototypů a spolupráci s designéry. Třešničkou na dortu je pak rekonstrukce skladu.

Lidovky.cz: Plánujete tento rok nějaké novinky?
Máme na skladě dva materiály, se kterými chceme vyjít ven. Chystáme také další barevné varianty k jednotlivým designovým řadám.