3. listopadu 2018 5:45 Lidovky.cz > Relax > Design

Z Indie do Prahy. ‚Batohům z kozí kůže se věnuji po práci, nevydržím nedělat nic’

Lukáš Matějček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lukáš Matějček | foto: Bagind

Batohy navrhují, ale šije je pro ně Ind, se kterým se Lukáš Matějček seznámil na cestě po Indii. Nechal si u něj totiž ušít batoh na cesty, ten jeho mu totiž cestou vypověděl službu. Prodavač, se kterým se brzy spřátelil, vyráběl nový batoh přímo na místě. „Byl jsem s ním neustále v kontaktu a pak se zrodil nápad vytvořit Bagind. Nechal jsem si poslat první zásilku batohů. Teď je máme skladem, vymýšlíme nové modely, hrajeme si s designem,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Kolik vás tvoří značku Bagind?
Původně jsem se do toho chtěl pustit sám, ale nyní jsme tři společníci a pak pak samozřejmě Dennis, se kterým jsem se seznámil v Indii, a který batohy dnes už podle našich návrhů šije. Ten první ušil přímo před mýma očima, procestoval jsem s ním na zádech kus světa a nosil ho i tady v Česku. Byl jsem nadšený tím, jak je funkční. A protože jsem s Denisem byl v kontaktu, řekl jsem si, že bychom spolu mohli zkusit začít podnikat.

Lidovky.cz: Jak se okolí váš batoh, který jste si přivezl líbil?
Bylo to tak napůl, půlce se strašně líbil, druhá půlka moc nadšená nebyla. On ten první batoh nebyl moc „evropský“, neměl vyztužené popruhy, které navíc byly příliš dlouhé, měl na můj vkus mnoho zbytečných kapsiček, do kterých se nic moc nevešlo. Takže to, co děláme dnes už je trochu něco jiného.

Když ho šil tehdy pro mě, přišel jsem za ním dopoledne, mohlo být tak deset,...
Kozí kůže se chová jako kůže, časem získává patinu a tmavne. A tvaruje se....

Lidovky.cz: Kolik typů batohů prodáváte dnes?
Máme několik druhů, pro pány i dámy, obal na notebook. Batohy, které máme v nabídce v současnosti jsou už celé podle našich návrhů, vymysleli jsme je my. Nedávno jsme představili novou kolekci, která se myslím, povedla.

Lidovky.cz: Jak vybíráte materiály?
To nechávám na Dennisovi a jeho rodině a přátelích, které mohl díky nám zaměstnat. Nakupují kůži, kontrolují její kvalitu a bez chemických látek ji opracovávají. V podstatě je to tak, že o kůži pečují déle, než jim trvá výroba samotného batohu. Každý kus šije Dennis a jeho tým ručně, občas jim pomáhá šicí stroj.

Lidovky.cz: Než jste vyjel do světa, čím jste se živil?
Moc jsem toho nestihl, začal jsem cestovat ve třeťáku, přišlo mi to důležitější než škola. Cestoval jsem asi dva roky, vrátil jsem se do Ostravy v 21 letech a moc jsem chtěl do Prahy. Pro Ostraváka je Praha sen, to je jasné, jezdíme sem na dovolenou. Já si říkal, že bych zde mohl zakotvit. Našel jsem si práci v Českém rozhlasu a osamostatnil jsem se. Batohům se věnuji ve volném čase, moc mě to baví a nabíjí. Mám rád, když dělám více věcí najednou, připadá mi, že jinak mi produktivita klesá. Pracuju tak 19 hodin denně, spím minimálně, jsem trochu hyperaktivní. Když dělám tři různé činnosti denně, jsem nejvíc spokojený.

Z cest

Lidovky.cz: Jak často s Dennisem komunikujete?
Poměrně často, on nám fotí třeba výrobu, jak to funguje a tak. Píšeme si, nebo voláme přes Skype a funguje to. Jeho rodinná firma funguje od roku 1955, jeho dědeček šil boty a jiné věci pro královský dvůr a Denis někdy v 90. letech to obrátil a začal šít batohy a tašky.

Lidovky.cz: Zlepšil se mu tím, že od něj kupujete větší množství produktů, život?
Myslím, že ano. Minimálně tím, že mohl svoji dílnu rozšířit a samozřejmě má zaručený odbyt. Mám dojem, že je z naší spolupráce nadšený. Když jsem prodali první batoh, začali jsme přemýšlet, že si z Indie něco bereme a nic jí nevracíme. Zapojili jsme se proto do podpory tamního vzdělávání. Vybírali jsme ze spousty nadací, nakonec jsme se ztotožnili s vizí české organizace MOST ProTibet, která od roku 2004 podporuje vzdělání a zlepšování životních podmínek tibetských dětí žijících v Indii. Z každého prodaného batohu či tašky nakoupíme set učebnic a sešitů pro lepší vzdělání malým Tibeťanům žijícím v exilu.

Lidovky.cz: Za jak dlouho ušije batoh?
Když ho šil tehdy pro mě, přišel jsem za ním dopoledne, mohlo být tak deset, vybral jsem si batoh, ale on řekl, který tam měl vystavený, ale on řekl, že mi ušije nový. Měl jsem ho v šest odpoledne. Zabere to prostě jeden pracovní den.

Lidovky.cz: Má kozí kůže specifické vlastnosti?
Ani bych neřekl, chová se jako kůže, časem získává patinu a tmavne. A tvaruje se. Třeba když byste nosila v batohu těžké věci, bude vláčnější. Ale neřekl bych, že je rozdíl mezi hovězí, která se u nás používá více, a kozí, kterou používá Denis. Každý batoh, který tu máme, je jiný. I barva se může maličko lišit.

Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz