V současnosti je v Česku kolem 150 minipivovarů, začátkem roku jich přitom bylo zhruba 130. Prakticky týden co týden někde otevírají nový podnik. Do tří let by tak v zemi mohlo být až 220 malých restauračních pivovarů, řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
V posledních dnech otevřeli v České Třebové minipivovar Faltus, svůj provoz zahájil také Rodinný pivovar Vilém v Jincích na Příbramsku. Minipivovary mají v blízké době vzniknout také na několika místech, kde v minulých letech původní průmyslové pivovary skončily, například v areálu kutnohorského pivovaru, který předloni zavřela společnost Heineken.
Lidé touží ochutnat i jiná piva
Podle Šuráně přes velký růst počtu nepředstavují minipivovary, které dohromady vyrobí asi jedno procento v Česku uvařeného piva, pro velké pivovary konkurenci. Obliba malých pivovarů podle něj souvisí se zvyšujícím se zájmem lidí o takzvanou zážitkovou gastronomii a jiné pivo, než vaří velké pivovarské firmy. Navíc se do jisté míry jedná o obnovení tradice.
Nejstarší minipivovar slaví 20 let:V nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy oslaví 25. května 20 let od první várky. Během té doby uvařili v Pivovarském dvoře na tři desítky druhů piv různých stupňovitostí i kategorií, kromě tradičních českých ležáků i řadu piv vyšších stupňovitostí nebo svrchně kvašených bavorského či anglosaského typu. Dvorní ležák, Kolařská jedenáctka, Sládkova patnáctka, Starostova sedmnáctka, stout Černý pes či novinka ale Simco - to jsou některá z chýňských piv, jež posbírala řadu různých cen. "Když vidím, že lidem naše pivo chutná, tak je to to nejlepší ocenění," říká sládek Tomáš Mikulica, který zde vaří nefiltrovaná kvasnicová piva již 18 let. |
"Každá vesnice či městečko v minulosti své pivo měly," podotkl šéf svazu minipivovarů. Malé restaurační pivovary nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny. Snaží se proto své zákazníky lákat na jiné pivo, než je v Česku i celosvětově nejrozšířenější světlý ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé pivní speciály či ochucená piva. "Kdo dneska začíná, už stoprocentně ví, že si nevystačí s ležákem, tmavým a desítkou," řekl Šuráň. Lidé tak na stále více místech mohou ochutnat dříve netypická silná, ovocná či svrchně kvašená piva.
PŘEČTĚTE SI RECENZE PIVNÍCH SPECIÁLŮ |
Mnozí si také myslí, že to, co se vyrábí ve velkém, není tak kvalitní: "Tady se dá najít souvislost i s tím, že trh obsadily mezinárodní firmy, které vyrábějí pivo dle svých pokynů, tedy co nejhospodárněji. To může vyvolat dojem, že jeho kvalita už není taková. Navíc u nás dosahuje podíl minipivovarů jednoho a půl procenta, zatímco v USA osmi. Potenciál pro růst tu tedy je," vysvětluje boom Pavel Vojta, jehož firma dodává zařízení pro minipivovary.
Také restaurace mají o pivní speciály zájem
Stále větší část českých restaurací a zákazníků má o pivní speciality zájem. Vznikají také restaurace, které mají několik kohoutů, ze kterých čepují různé druhy piv, která často střídají, což ještě před několika lety bylo velmi neobvyklé.
Úspěchu minipivovarů si všimli i velcí výrobci piva, z nichž většina v Česku patří nadnárodním firmám, a začali na trh také ve větší míře uvádět speciální piva.
Více než 90 procent českých piv přesto patří mezi ležáky a vyrábějí se spodním kvašením. Ve světě existuje asi 100 druhů piva, přesto ležáky tvoří asi 70 procent produkce.
Pivo, pivovary, minipivovary...
Zdroj: ČTK |