Když jedna látka potřebuje druhou
Mnoho z nás nijak významně nepřemýšlí nad tím co jí. Zkrátka něco sníme, abychom neměli hlad a nekručelo nám v břiše a tu a tam zařadíme nějaké to ovoce a zeleninu.
„Měli bychom však mít snahu porozumět fungování organismu a některým základním tělesným procesům, aby naše tělo co nejlépe zužitkovalo živiny z přijímané potravy. Věděli jste například, že vitamíny A, D, E a K tělo využije jen v případě, že zeleninu a ovoce s těmito vitamíny sníme spolu s tukem? Proto se například zeleninové saláty zakapávají olivovým olejem. Není to jen kvůli chuti, ale aby organismus byl schopen vitamíny využít,“ upozorňuje nutriční specialistka Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.
Nová dietní móda? Projíst se k lepší psychice |
„Dalším příkladem látky, která je závislá na jiné, je vitamín D. Ten je klíčový pro správný metabolismus vápníku v těle a jeho zabudování do kostí a zubů. Pokud nebudeme tyto dvě látky párovat, tak je opět tělo nemůže využít. Vitamín D získáme ze slunečních paprsků, z mořských ryb nebo ho najdeme v obilných klíčkách, banánech či avokádu. Vápník získáme z různých ořechů a semínek, bílých fazolí, květáku či brokolice nebo mléčných výrobků, které jsou jako zdroj vápníku nenahraditelné,“ dodává.
Podobnou zajímavost najdete i u železa. Organismus mnohem lépe železo vytěží, když ho skombinujeme s potravinami bohatými na vitamín C. Dopřejte si například hovězí maso s brokolicí a bramborami, nebo lesní ovoce s nepraženými ořechy.
Zklidni hormon
Věděli jste, že můžeme svým chováním ovlivnit epidemii obezity, cukrovky a tzv. metabolického syndromu, který ohrožuje zdraví? „Jedním z klíčových hráčů v našem těle je hormon inzulín, který ovlivňuje metabolismus sacharidů a v první řadě kontroluje a snižuje hladinu cukru v krvi. Podle toho, jak si jídelníček sestavíme, nutíme inzulín pracovat. Když je v jídelníčku hodně sacharidů, tak inzulín zpozorní a napomáhá ukládat nadbytečný cukr tzv. glukózu do zásoby do tukových buněk v podobě zásobního tuku,“ říká Šimková.
A zde můžeme napáchat hodně škody právě my nevhodně sestaveným jídelníčkem. „Když budeme totiž ve velkém pojídat jednoduché cukry, budeme nutit inzulín, aby se častěji vyplavoval. Tím budeme i podporovat častější ukládání přebytku energie do tukových zásob a co je nejhorší, že se těmito výkyvy můžeme dostat do fáze, kdy buňky otupí a přestanou pružně reagovat na inzulín a začnou přijímat cukr bez regulace. Tomuto onemocnění, které vzniká dlouhou dobu, se říká inzulínová rezistence a v naší moderní době k ní vede kombinace nezdravého životního stylu s obezitou a nedostatek pohybu,“ upozorňuje nutriční terapeutka.
Není brambora jako brambora
Některé potraviny, jako třeba pufované chlebíčky, kterým se mnohdy trefně přezdívá polystyren, najdeme je v mnoha dietních doporučeních. Ale ne za všech okolností mohou být určité potraviny zdravé a dietní. Když ony pufované chlebíčky dietáři pojídají samotné, aby zahnali chuť na něco dobrého, spíše si škodí. Proč tomu tak je? Ten háček se jmenuje glykemický index potravin, který udává, jak rychle tělo využije přijatý cukr – glukózu – z potraviny.
Jídelní hřích může být užitečný. Drastické diety jsou neučínné |
Platí, že čím je glykemický index nižší, tím lépe. Když si tedy pochutnáme na jednom samotném plátku rýžového pufovaného chlebíku, tělo si z něj rychle využije cukr a my budeme mít rychleji hlad, než když si ho namažeme čerstvým sýrem a obložíme plátkem šunky a rajčetem.
„Kombinace sacharidových potravin jako je pečivo s bílkovinovými, kam patří třeba sýr, podpoří postupné uvolňování přijaté energie a tělo ji pak stihne lépe využít. Další komplikací může být ale i samotná tepelná úprava, která také ovlivňuje glykemický index potravin. Zvýší se třeba pečením či smažením. Příkladem může být oblíbená brambora. Pro dietu a zdravé stravování je vždy vhodnější brambory uvařit, protože hranolky mají glykemický index 95, přitom vařená brambora ve slupce jen 65. Když si k takové bramboře dáme jogurtový dip a přikousneme mrkev, připravíme si skvělou večeři,“ uzavírá nutriční specialistka.
