- 30. srpna 2023 5:00
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Nepříliš vzhledná červenohnědá hmota dokáže báječným způsobem ochutit obyčejné kynuté těsto. Ale uvařit dobrá povidla, to je pořádná věda. Stejné je to se slivovicí. Pálenkou z ovoce, o jejíž chuť a kvalitu soupeří nejen velcí výrobci, ale také malé pálenice. Může být ostrá i jemná, hladit na patře nebo vhánět slzy do očí. Pro povidla i slivovici je zapotřebí švestka, která dříve rostla na každé mezi a dnes je skoro vzácnost.
Slivoň švestka, jak ji také nazýváme, má v našem regionu dlouhou historii. Kromě cíleného pěstování v ovocných sadech bývala také hojně rozšířena podél cest či na rodinných zahradách. Podle historických pramenů bývají zmiňovány nálezy pecek slivoně ve vykopávkách starověkých sídlišť a na našem území se popisuje výskyt švestek už u starých slovanských kmenů.
„Švestka není náš původní ovocný druh. Pochází z Malé Asie a při migraci národů se dostala na Velkou Moravu a odsud dále do Čech,“ říká Aleš Marčík, sadař Ovocných sadů Žlutava na Zlínsku. Popisuje, jak se jejich pěstování vyvíjelo: „Postupně přirozeným výběrem a později křížením vznikly současné odrůdy, z nichž nejznámější je Domácí velkoplodá.“
Připojte se ještě dnes a získejte: