Lidovky.cz: Režisérka Alena Činčerová, která o vás natočila dokument Pramínek času, vás tituluje jako „Bohem políbeného textaře“, ale i „zábavného dědu“. Jak se bavíte s vnoučaty?
Mě třeba bavilo, když se děti hádaly, jestli mluví stromy. Luisinka říkala, že každopádně mluví. Kryštůfek říkal, že stromy nemluví. Tak jsme si je šli nahrát a zjistili jsme, že skutečně mluví. (směje se)
I takové drobnosti mě vrací do dětství, kdy jsem byl fakt šťastný. To víte, jinak to jsou pěkní rošťáci, ale na promítání našeho dokumentu se všichni divili, že vydrželi až do konce. Řádit začali až potom.
Lidovky.cz: Spousta rodin je rozhádaných kvůli politice nebo penězům, ta vaše působí harmonicky. Máte recept na rodinné štěstí?
