- 30. května 2021 5:00
Petr a Petra Třešťákovi | foto: Jakub Stadler, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Zbrocený potem jsem najednou cítil, že už nechci. Že už nemůžu. Že to potřebuji zastavit. Že chci spát. Že chci normálně žít. Moje ruka vyletěla a udeřila Dorotku do tváře. Vzal jsem její tělo a hodil jím proti polštářům. Cítil jsem čiré zoufalství, ale také animální převahu dospělého samce, který hodlá prosazovat svoji vůli. Zařval jsem na ni z plných plic, ať toho okamžitě nechá. A uhodil ji ještě jednou. Okno bylo naštěstí zavřené, pokud by sousedi slyšeli tohle, zítra tu máme sociálku.“
Připojte se ještě dnes a získejte: