1. září 2009 10:12 Lidovky.cz > Relax > Věda

Překvapení: víc riskují ti vyspělejší z teenagerů

Vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance (ilustrační foto) | foto: Archiv LNLidové noviny

Teenageři, u nichž moderní detekční metody zaznamenaly „dospělejší“ mozkovou tkáň, než je v tomto věku běžné, častěji hazardují. Výsledky studie tak staví na hlavu dosavadní vnímání příčin rizikového chování mládeže.

Mladí lidé mají sklon ke zbytečnému hazardování se zdravím a životem. Zkoušejí, co s nimi udělá alkohol nebo drogy, pokoušejí osud za volantem automobilů či při adrenalinových sportech. Jen ve Spojených státech připraví "mladická nerozvážnost" ročně o život 27 000 lidí ve věku od 10 do 24 roků. Jako nejrizikovější se jeví věk od patnácti do devatenácti let.

Psychologové dosud přičítali hazardní chování nevyzrálému mozku teenagerů. Nejnovější výzkum amerických vědců však staví tento náhled na hlavu. Zdá se, že vůbec největší chuť riskovat mají ti mladí lidé, jejichž mozek pokročil ve vyzrávání nejdále. Překvapivý poznatek však lze logicky vysvětlit.

Cesta do hlubin mozku
Neurologové z Emory University pod vedením Gregoryho Bernse sledovali po tři roky vyzrávání mozku u 91 mladých lidí ve věku od 12 do 18 let. Pomocí magnetické rezonance hodnotili stav šedé a bílé hmoty mozkové. Použili k tomu nejmodernější, vysoce citlivou aparaturu pro magnetickou rezonanci. Ta jim dovolila zhodnotit stav mozku s dosud nebývalou přesností.

Zároveň neurologové sledovali u účastníků pokusu projevy rizikového chování. Pomocí cíleně zaměřených dotazníků zjišťovali, jak moc zkoumaní dobrovolníci prahnou po vzrušení, jak moc riskují, zda se vzpírají autoritám a nakolik pohrdají zavedenými společenskými normami.

Šedá hmota mozku je tvořena nervovými buňkami. Bílá hmota vzniká z výběžků, jimiž jsou jednotlivé nervové buňky navzájem propojeny. Během dospívání se výrazně mění především bílá mozková hmota, která se zahušťuje a je stále důkladněji uspořádaná. Tento proces bývá završen až mezi dvacátým a třicátým rokem života. Riskantní chování mladých lidí bylo připisováno "nehotovému mozku", který není s to správně vyhodnotit danou situaci a přijímá neadekvátní, riskantní řešení.
Ve studii zveřejněné renomovaným vědeckým časopisem PLoS ONE však Gregory Berns a jeho kolegové zjistili, že pokušení jednat riskantně sílí u těch mladých lidí, kteří vykazují nejpokročilejší vývoj bílé mozkové hmoty. Zdá se, že hazardní způsob života není projevem nezralého mládí, nýbrž nástupu dospělosti.

Oběti překotných společenských změn
Berns je přesvědčen, že je to důsledek způsobu života, jaký vedli po dlouhé generace naši předci. Ještě před sto lety bylo běžné, aby se teenageři stavěli na vlastní nohy, vstupovali do zaměstnání, zakládali rodiny. Ocitali se tak na notně tenkém ledu. Bez ochoty podstoupit značná rizika by mnozí z nich asi neuspěli. Dnes vstupují mladí lidé do samostatného života až po dvacítce, poté, co dokončí vzdělání a najdou si zaměstnání. Teenagerovské odhodlání riskovat tak pro ně přichází předčasně a musí jej vybít náhradním způsobem.

V dalších experimentech chce Berns zjistit, zda vyzrálejší mozek ponouká mládež k riskantnímu chování anebo zda je tomu naopak – zda je to riskantní chování, co popohání mozek k urychlenému vyzrávání.

 

Kompletní text studie (v angličtině) i je volně ke stažení na zde