České krajanské komunity najdeme v různých koutech světa, řadu z nich ve Spojených státech amerických, ale také v Jižní Americe nebo v Austrálii, kam kdysi čeští dobrodruzi odcházeli za snazším živobytím.
Starší z nich si většinou zachovali znalost češtiny, mnohdy už z dnešního pohledu archaické, u mladších to bývá složitější. A pokud umí mluvit, ne vždy se jim daří v češtině číst a psát.
Od toho jsou tu učitelé češtiny, které ke společenstvím posílají z Domu zahraniční spolupráce, organizace spadající pod ministerstvo školství. Většinou, i když ne výhradně, se jedná o mladé ženy, které mají zkušenosti s výukou v tuzemsku a rády cestují a poznávají nové věci.
Popovídali jsme si s několika lidmi, kteří se touto cestou vydali – a dočkali se na ní mnoha překvapení i hezkých zážitků. Jak si krajané představují naši zemi? A s čím se v jazyce nejvíce trápí?
