Nakonec se zjistilo, že čestné občanství mu udělila kdysi samostatná obec Ranshofen, která je od roku 1939 součástí Braunau. Informovala o tom dnes agentura APA.
Občasntví zrušili po 66 letech
Ranshofen udělil Hitlerovi čestné občanství v roce 1938. Krátce po připojení (anšlusu) Rakouska k velkoněmecké říši pak byla obec Ranshofen přičleněna k Braunau. Již v roce 1933, po Hitlerově příchodu k moci v sousedním Německu, vyzvalo sdružení velkoněmeckých obcí město Braunau, aby vůdce vyhlásilo čestným občanem. To ale rada města tehdy výraznou většinou zamítla. Po anšlusu v roce 1938 mu Braunau obnovilo aspoň domovské právo.
"Čestné občanství i domovské právo bylo Adolfu Hitlerovi symbolicky a pečlivě odebráno, ačkoli z právního hlediska stejně zaniká s úmrtím dotyčné osoby," řekl agentuře městský radní za Zelené Manfred Hackl. Pro návrh se podle něj vyjádřila jednomyslně celá městská rada bez ohledu na stranickou příslušnost jejích členů. Hitler se v malebném historickém městečku Braunau narodil 20. dubna 1889.
Adolf-Hitler-Strasse
Po dobu války byla ulice na Salcburském předměstí, na níž stojí jeho rodný dům, přejmenována na Adolf-Hitler-Strasse. Dům, který pro obec představuje "historicky tíživé dědictví", byl původně hostincem. Za nacistické éry byl ozdoben hákovými kříži a konaly se u něj oslavy Hitlerových narozenin.
V současnosti není dům nijak označen, pouze před ním stojí na chodníku hrubý balvan z žuly těžené v nedalekém koncentračním táboře Mauthausen s nápisem varujícím před nacismem. Kámen umístěný zde v roce 1989 ke 100. výročí narození neblahé osoby, kterou vůbec nejmenuje, nese nápis "Za mír, svobodu a demokracii, již nikdy fašismus, miliony mrtvých varují".
|
Rodiště Adolfa Hitlera |
