Neděle 6. října 2024, svátek má Hanuš
130 let

Lidovky.cz

Strašák pacientů a užitečný pomocník. Kdo vymyslel injekční stříkačku?

  6:59
Patří mezi nejpoužívanější nástroje v medicíně a zároveň nejobávanější strašáky pacientů. Kdyby však lidé v čekárnách ordinací věděli, jakými způsoby se před vynálezem injekční stříkačky vpravovaly léky do těla, mírné štípnutí jehly by snášeli mnohem ochotněji.

Injekční stříkačka foto: Shutterstock

Princip pístu a válce, na němž je stříkačka založena, je znám už dávno. V medicíně jej v 1. století našeho letopočtu starověcí Římané používali k odstraňování nečistot z uší. V 9. století pomocí skleněné trubice a podtlaku odstraňoval šedý zákal z oka jistý egyptsko-irácký léčitel. O sto let později lékař Abú al Zahráwí z Córdoby sáhl ke stejnému ošetření uší jako Římané tisíc let před tím.

Dar od přírody. Kdy lidé vymysleli sprchu?

Dlouhá staletí stříkačky sloužily hlavně k odsávání nečistot z ran, výplachům močových cest a ke klystýrům. Teprve v 17. století začali lékaři chápat fungování krevního oběhu a výhody nitrožilní aplikace léčiv, jež nebyla dlouho obvyklá. Ostatně k takovému způsobu podání ani moc léků neměli a nedostatečná sterilizace rozšíření tohoto postupu také nenahrávala. Možná proto si zprvu na stříkačku ani nevzpomněli – jako první vpravil látku (opium a alkohol) do žíly psů britský architekt a astronom Christopher Wren, který k tomu použil měchýř a ptačí pero. 

Později se postupovalo tak, že se nejdříve žíla stáhla, odhalila a nařízla, následně se do vzniklé rány zavedla kanyla, případně se používala kombinace kanyly a jakéhosi bodce zvaného trokar. Další variantou bylo vytvoření puchýře na citlivých místech, do nichž se léčiva vtírala, a tak pronikala pod pokožku a odtud do krevního oběhu.

Konečně v roce 1844 irský lékař Francis Rynd vynalezl dutou jehlu a věci nabraly spád. Francouzský chirurg Charles Gabriel Pravaz ji roku 1853 připojil ke stříkačce, která však místo pístu na aplikování léčivé látky používala šroub. Ve stejném roce skotský lékař Alexander Wood sáhl po staletí ověřené tubě s pístem a moderní injekční stříkačka byla na světě. Dokonce stěnu tuby vybavil ryskami odměřujícími objem léčivé látky v pístu. První stříkačky kombinovaly sklo a kov, později se vyráběly celoskleněné, což výrazně usnadnilo sterilizaci velkého počtu těchto nástrojů, a v 60. letech 20. století svět zaplavily plastové stříkačky na jedno použití, jež se používají dodnes. Už žádné řezání žil nebo vytváření puchýřů, stačí jedno píchnutí – a je po všem.

Autor: