WHO hledá v Česku rychlou posilu pro boj s koronavirem. Zájemci mají na přihlášení jen dva dny |
Studii publikoval The Journal of Hospital Infection. Vědci z nemocnice při Greifswaldské univerzitě a z Ruhr-Universität Bochum v Německu ve své práci analyzovali 22 předchozích studií zabývajících se různými druhy koronavirů. Z těchto prací vybírali data o tom, jak dlouho dokážou tyto viry přežít na různých površích a jak efektivně jsou ničeny různými látkami.
Původním záměrem autorů bylo zkompletovat informace o koronavirech pro chystanou učebnici, za současné situace se ale získaný přehled dat rozhodli publikovat. „V této chvíli bylo nejlepším přístupem publikovat tato ověřená vědecká data předem, aby byly všechny informace okamžitě dostupné,“ vysvětlil jeden z autorů Eike Steinmann pro Medical News Today.
Nejdéle vydrží na plastu
Studie se zaměřovala především na dva nejznámější koronaviry, a to na původce onemocnění SARS a MERS. Vycházela ale i z dat o dalších původních nemocech ze stejné skupiny, včetně těch vyskytujících se pouze u zvířat. Výsledky ukazují, že se doba, po níž jsou viry nacházející se mimo živého hostitele infekční, dramaticky liší podle povrchu.
Například vir HCoV-229E, který je ‚zodpovědný‘ za běžnou rýmu, dokázal při teplotě 21 °C vydržet až 5 dní na ocelovém povrchu, ale pouze 2–8 hodin na hliníku. Jako podobně nepříznivé prostředí se pro něj ukázal i latex, z něhož jsou vyráběny například jednorázové zdravotnické rukavice. Na tom taktéž vydržel méně než 8 hodin. Naopak nejdéle aktivní zůstával na plastu, a to až šest dnů.
  |
Novému koronaviru, způsobujícímu onemocnění Covid-19, je geneticky velmi podobný vir způsobující SARS, neboli akutní respirační syndrom. U něj se doba, po níž byl schopen přežít, pohybovala okolo 4 až 5 dní, přičemž pět dnů vydržel například na papíru a kovu. V jedné studii nicméně SARS vydržel na plastu dokonce dní devět.
Zatímco viry, které napadají i člověka, měly nejdelší výdrž 9 dní, u zvířecích koronavirů se objevovaly i výrazně delší doby přežití. Například virus TGEV, napadající prasata, zůstával infekční na oceli i více než 28 dní (při teplotě pod 4 °C).
Přežití ovlivňuje i teplota a vlhkost
Co víme o zákazech hromadných událostí. „Domácí“ akce nejsou riziko, jde především o příjezdy cizinců |
Teplota je dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje životnost viru. Studie uvádí, že u koronavirů schopných infikovat člověka klesala jejich vytrvalost na povrchu s teplotou 30 °C a vyšší. Například vir způsobující MERS přežil na ocelovém povrchu při teplotě 20 °C až dva dny, při teplotě o deset stupňů vyšší už to byl jediný den. Stejně tak záleží i na vlhkosti prostředí. Například jeden z virů, které způsobují běžnou rýmu, byl schopný přežít výrazně déle v prostředí s 50% vlhkostí, než přežil v tom s vlhkostí 30%.
Studie se zároveň zabývala tím, jak nejefektivněji viry lze zničit. Podle vědců snižuje 0,1% roztok chlornanu sodného či 62–71% roztok etanolu výrazně infekčnost viru na povrchu už do jedné minuty. Vědci očekávají, že podobný efekt mají dezinfekční roztoky i na nový „wu-chanský“ vir Covid-19. Tato zjištění mohou pomoci s co nejefektivnější prevencí proti nákaze, která je klíčová vzhledem k tomu, že zatím není žádný známý lék proti infekci.
