Společnou výzvu kuřákům, aby odložili cigaretu a pomohli tím boji s virem, vydalo osm odborných společností – od iniciativy pro astma přes kardiologickou a alergologickou společnost až třeba po společnost pro aterosklerózu. Pacientům ve všech těchto oborech kouření zvyšuje riziko onemocnění a zhoršuje jeho průběh.
„Bohužel také platí, že kuřáci se snáze nakazí infekčními nemocemi – prostě proto, že mají horší imunitu. Současně jim slabší imunita komplikuje průběh těchto infekcí a uzdravování,“ připomíná jedna ze signatářek výzvy pro kuřáky lékařka Eva Králíková, která je předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a profesorkou Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Kuřáky čeká další zdražení. Ceny cigaret porostou i příštích letech |
Podle ní by právě nynější nebezpečná epidemie mohla být jednou z motivací pro kuřáky, aby se zbavili cigaret.
Kouření totiž – mimo jiné – zvyšuje riziko cukrovky a zhoršuje její průběh, způsobuje i onemocnění srdce, cév i plic. Pacienti právě s těmito nemocemi mají horší reakci na infekci covid-19 a horší prognózu.
Některá rizika se sníží hned
Kouření způsobuje potíže krátkodobé i dlouhodobé. Ty dlouhodobé se samozřejmě nedají odstranit ze dne na den nebo z týdne na týden. K těm dlouhodobým problémům patří třeba skutečnost, že kouření postupně urychluje rozvoj aterosklerózy neboli kornatění tepen. Při něm se zužuje prostor pro průtok krve a okysličování orgánů, což postupně může vést například k srdečnímu selhání. Kornatění tepen je procesem nevratným, když však člověk přestane kouřit, může ho aspoň zpomalit.
Oproti tomu reakce vnitřní výstelky tepen na pobyt v zakouřeném prostoru je okamžitá, změny v její pružnosti se dají zjistit už po pár minutách vdechování tabákového kouře.
„Ale právě tento problém se zase dokáže velmi rychle spravit,“ říká profesorka Králíková. „Ve světě i u nás se ukázalo, že už druhý den potom, co se zavedlo nekuřácké prostředí ve veřejných prostorách, začal klesat počet hospitalizací pro akutní srdeční příhody. U nás to po skončení kuřáckého provozu v restauracích znamená ročně o desítky tisíc hospitalizovaných pacientů méně.
Zdůrazněme, řeč je o hospitalizacích pro srdeční příhody, které vyžadují intenzivní péči. Neboli ty, které nyní zatěžují jednotky intenzivní péče potřebné pro pacienty s těžkou formou nemoci covid-19.
Změna stereotypu je příležitostí
Právě v současné době řada lidí musela v důsledku nouzového stavu kvůli pandemii změnit svůj každodenní životní stereotyp. Někteří pracují z domova, další v jiných podmínkách, než na jaké byli zvyklí, někteří nemohou pracovat vůbec. Pro někoho je to stresová situace, kterou řeší zapálením cigarety.
Děti kuřáků mají větší riziko, že se u nich rozvine meningitida |
„Ale může to naopak být i příležitost pro to, aby člověk s kouřením v nové situaci přestal,“ soudí profesorka Králíková. Hned však zdůrazňuje, že to nemusí být vůbec lehké. Řada kuřáků bude potřebovat odbornou pomoc.
„Naše statistiky říkají, že sedm z deseti kuřáků připouští, že už by kouřit nezačali, kdyby si znova mohli vybrat. Cítí, že jim kouření zhoršuje zdraví, a ještě leze do peněz. Ale nedokážou sami přestat,“ konstatuje Eva Králíková.
Ne každému se totiž podaří skoncovat s cigaretami hned napoprvé. „Není to ale projevem slabosti či neschopnosti. Nikotin, obsažený v tabáku, ovlivňuje celý mozek, i ty jeho části, které se nedají bezprostředně řídit vůlí. Představte si, že byste se rozhodli, že záměrně přestanete dýchat. Nejde to, zase se nadechnete. A na stejná mozková centra, která ovlivňují dýchání, působí i nikotin. Při jeho nedostatku tedy člověk pociťuje těžké abstinenční příznaky,“ popisuje profesorka Králíková.
Podle ní však i neúspěšný pokus o skoncování s kouřením alespoň člověku ukáže, co při něm trochu pomáhalo a co ne.
Pomoc na dosah
Závislost na tabáku je dnes vedena jako regulérní nemoc, má diagnózu F 17 a může se léčit skutečnými léky. Když se člověk snaží odvykat bez jakékoli pomoci, má jen asi čtyřprocentní naději na úspěch. Při pomoci odborníka se šance skoro desetinásobně zvyšují.
„V současné době není moc dobrý nápad, aby kuřáci, kteří chtějí přestat, vyhledávali pomoc přímo v ordinaci, osobnímu kontaktu se teď raději vyhýbáme. Ale možnosti i tak existují,“ připomíná Eva Králíková. V první řadě existuje bezplatná telefonní linka 800 350 000, na níž se člověk může poradit s odborně vyškolenými konzultanty.
Další informace nabízejí třeba webové stránky Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz nebo web www.bezcigaret.cz. Na nich je možné najít i seznam center pro závislé na tabáku, kde se lze telefonicky nebo pomocí e-mailu domluvit na možné pomoci. V dnešní době naštěstí mohou lékaři poslat recept na léky, které pomáhají překonat abstinenční příznaky, přímo do mobilního telefonu. A na zmíněných webech se dají také stáhnout do mobilního telefonu aplikace, které navádějí, jak s cigaretami přestat, a nabízejí i možnosti chatování.
