- 8. září 2021 11:00
Když 13. května 1981 turecký atentátník Mehmet Ali Agca na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu postřelil papeže Jana Pavla II., vyrojily se spekulace, kdo za atentátem stojí. Zpráva, že to byla CIA, je jednou z nejznámějších dezinformačních kampaní Moskvy. | foto: ČTK
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Tento typ operací – odhlédneme-li od často nezákonných, brutálních či lidsky odporných metod používaných při jejich získávání – do jisté míry paradoxně pomáhal studenou válku stabilizovat a uklidňovat. Znát záměry protivníka nebo jeho skutečnou sílu často přinášelo značné uklidnění do nejvyšších pater rozhodovacích pyramid Moskvy či Washingtonu. Nedostatek informací naopak způsoboval paniku, nejistotu a z toho pramenící zkratkovité či agresivní rozhodování a jednání.
Připojte se ještě dnes a získejte: